Ve vyspělých zemích s tekoucí pitnou vodou je snadné zapomenout, že čistá voda z kohoutku není pro velkou část planety samozřejmostí. Nová studie vypracovaná pro list The National zjistila, že přístup k čisté pitné vodě nemá více než polovina světové populace. Informoval o tom server Vox.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a Dětský fond OSN (UNICEF) v roce 2021 uvedly, že na celém světě nemají přístup k pitné vodě dvě miliardy lidí, připomíná Vox. Studie nová publikovaná v časopise Science zjistila, že toto číslo je značně podhodnocené.
Výzkum vypracovaný pro The National se lišil od ostatních v tom, že se nezaměřil jen na nedostatečné zásoby pitné vody kvůli suchu a její kvalitu, ale i na její (ne)přístupnost. Data pomohla analyzovat umělá inteligence (AI). Výsledky jsou znepokojivé.
More than four billion people do not have safe drinking water, according to a study that suggests the scale of the health and poverty problem is twice as bad as feared https://t.co/Zv9lb6aCe9
— The National (@TheNationalNews) August 15, 2024
Bezpečné zásobování vodou úplně chybí 250 milionům lidí na Blízkém východě a v severní Africe. Nejhůře jsou na tom státy zasažené válkami – Súdán a Jemen – kde nemá přístup k čisté vodě 60 procent obyvatel.
V Jemenu k ní nemá přístup 19 milionů lidí, což jsou téměř dvě třetiny tamní populace. Ještě hůře je na tom Súdán, kde nemá přístup k čisté pitné vodě přes 82 procent obyvatel. Navíc tam kvůli občanské válce trpí desítky milionů lidí hladem.
Zdroje vody jsou příliš daleko a znečištěné
Postižena je i více než polovina lybijské a turecké populace. V zemích s nízkými a středními příjmy nemá přístup k čisté pitné vodě celkem 4,4 miliardy lidí, tedy dvojnásobek hodnoty udávané WHO a UNICEF. Ani tak není tohle číslo přesné.
Studie nezahrnovala bohaté země či regiony jako Saúdská Arábie, Spojené státy nebo Evropa, kde rovněž lidé nemusejí mít k čisté vodě přístup. Její zásoby se tenčí kvůli globálnímu oteplování, jež způsobuje nedostatek srážek a sucho.
Dalším problémem jsou dlouhé vzdálenosti k nejbližším vodním zdrojům, uvedl profesor na ETH Zurich Martin Ackermann. V nich se nachází nejrůznější odpad a bakterie způsobující průjmová onemocnění.
Náklady na čerpání, úpravu a dodávky vody v chudších regionech do vzdálených měst rostou kvůli vysychání nebo znečištění místních zdrojů. Výzkum varuje před dominovými dopady na lidské zdraví, chudobu a rovnost pohlaví.
Jsou to hlavně ženy, kdo musí během úmorného vedra v chudých zemích sbírat vodu ze vzdálených zdrojů.
