Kvůli vysokému počtu uprchlíků ze Sýrie nebo Iráku musela policie, úřady a sociální organizace v Německu zařadit do podmínek přijetí nových pracovníků znalost arabštiny. Týká se to ale například i tajných služeb. Informaci uvádí Tarn Kappe nebo Süeddeutsche Zeitung.
Hal tatahadath alearabia? V překladu to znamená „Mluvíš arabsky?“. Pokud na tuto otázku dokážete odpovědět ano, máte přednost, jejíž význam v posledních letech v Německu výrazně vzrostl. V zemi požádalo o azyl už stovky uprchlíků, až na milion lidí ročně (2015). Mnoho z nich jsou ze Sýrie nebo Iráku – tedy ze zemí, v nichž se mluví převážně arabsky. Ve spojitosti s migranty v Německu se už mluví o „časované bombě“.„Hrozí, že si jako Švédsko na sklonku roku 2015 řekneme, že jsme úplně plní,“ zaznělo ve Frankfurter Rundschau letos v únoru. Požadavky úřadů na nové uchazeče se tak musely přizpůsobit situaci.
„Potřeba arabsky mluvících zaměstnanců ve všech úřadech, které jsou konfrontovány s přílivem uprchlíků, je velmi vysoká,“ říká mluvčí Spolkového úřadu práce Jürgen Wursthorn v Süeddeutsche Zeitung. Patří mezi ně Spolková policie, Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky a Spolkový úřad práce. Arabsky mluvící personál je vítaný také v sociálních organizacích, jako je Caritas nebo Diakonie.
https://t.co/moCTmX3OWA#BND #GENERATIONZ #auslandsnachrichtendienst #brunokahl #geheimdienst
— Tarnkappe.info (@tarnkappe_info) May 23, 2023
Výuka arabštiny
„Spolkový úřad práce svým zaměstnancům, kteří uprchlíkům radí nebo pro ně zprostředkovávají zaměstnání a školicí místa, poskytuje tlumočníky. Jen několik zaměstnanců pracovní agentury mluví samo arabsky,“ říká Wursthorn. Jde většinou o rodilé mluvčí, kteří dlouhodobě žijí v Německu. Německy mluvící zaměstnanci pak prý dostávají výuku arabštiny. Znalost jazyka je proto ceněnou předností nových uchazečů. „Každý, kdo má kromě potřebného vzdělání nebo titulu také znalost arabštiny, je velmi vítán,“ pokračuje Wursthorn.
Snaha o integraci
„Ideální by to bylo pro zaměstnance s migračním pozadím, odpovídajícím vysokoškolským vzděláním, jazykovými znalostmi a kulturní kompetencí, aby se mohli sebevědomě pohybovat v cílových skupinách,“ říká vedoucí oddělení zdravotnictví, migrace a sociální psychiatrie na Vnitřní misi v Mnichově, Andreas Herden. Ten se stará o uprchlíky ze Sýrie, Iráku a některých severoafrických zemí. Dodává však, že bohužel je málo imigrantů, kteří se rozhodnou studovat sociální pedagogiku, pedagogiku nebo sociální práci.
Arabština je však v Německu dle zdrojů požadována i v dalších odvětvích, jako například u rekrutů německé tajné služby BND. Podle šéfa společnosti o šesti a půl tisících zaměstnancích, Bruna Kahla, je potřeba doplnit kvalifikované pracovníky zejména na pozicích ve vědecké a technické oblasti nebo v kybernetice.
