Některé z místních správ ve Španělsku se rozhodly stát průkopníky. Jsou tak jedněmi z prvních v západní Evropě, které svým zaměstnankyním a zaměstnancům nabízí menstruační volno. Informuje o tom deník The Guardian.
První vlaštovkou se v tomto roce stalo město Girona nacházející se v Katalánsku. V červnu oznámilo dohodu s více než 1 300 zaměstnanci této správní jednotky, která ženám, transsexuálům a nebinárním osobám umožňuje čerpat menstruační volno až osm hodin měsíčně. Veškerý využitý čas však musí být znovu napracován jako přesčas v rozmezí tří měsíců, uvádí deník.
Více flexibilní pracovní režim se tak snaží najít lepší balanc mezi požadavky na pracovišti a menstruačními bolestmi, které mohou práci ztěžovat či dokonce znemožňovat.
„Girona je známá mnoha věcmi a myslím, že dnes přidáváme na seznam novou položku, protože jsme průkopníky schválení menstruačního volna,“ uvedla tehdy místostarostka města Maria Àngels Planas.
Dle deníku dodala, že tím odstraňují tabu, které kolem menstruace a bolesti, kterou některé ženy trpí, existuje.
Debata nicméně zahrnovala obavy, že by se zaměstnavatelé posléze mohli například zdráhat ženy zaměstnávat nebo na vyšší funkce upřednostňovat muže.
Zástupci odborů původně zvažovali, že budou požadovat až dva dny dovolené měsíčně. To však bylo zamítnuto. Sílvia Rubio z katalánského odborového svazu Intersindical-CSC uvedla pro The Guardian, že se chtěli vyhnout jakékoli diskriminaci na základě pohlaví, a udělali to z toho důvodu tak, že všechny vyčerpané hodiny se později nahradí.
Dle Rubio se ale ani to neobešlo bez konfliktů. Některé ženy se dotazovaly, proč si toto volno nemohou vzít jejich muži trpící migrénou, jiné upozorňovaly, že dojde ke stigmatům.
Boj nekončí
„Myslíme si, že je fantastické, že jsme toho dosáhli. Je to problém žen na celém světě, panuje kolem něj spousta studu a nikdo ho neřeší. Nám se to podařilo…Ale nechceme, aby tím náš boj skončil,“ uvedla Rubio a poukázala na řešení potřeb také u chronických onemocnění či pečovatelství.
„To vše nakonec znamená cestu ke zlepšení pracovních míst pro ženy i muže, a to jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru,“ dodala pro deník.
Po Gironě pak následovala další španělská města. Podobné podmínky ohlásily úřady místních samospráv v Ripoll a Les Borges Blanques. Po žádostech několika zaměstnankyň pak zavedlo v září podobnou politiku jako v Gironě také město Castellón de la Plana.
To, v čem je Španělsko průkopníkem, funguje v Asii už roky
V některých asijských státech jsou tzv. menstruační prázdniny běžné. V Japonsku mají kupříkladu na takové volno nárok více než 70 let, uvádí CNN. Již v roce 1953 se také přidala Jižní Korea, později následovaly provincie i společnosti v Číně a Indii.
Kupříkladu bývalému generálnímu řediteli Asiana Airlines Kim Soo-cheonovi, který odmítl dovolit zaměstnankyním vzít si menstruační dovolenou, soud v Jižní Koreji v první polovině tohoto roku uložil pokutu téměř 1 800 dolarů (téměř 40 tisíc korun), uvádí BBC.
The Guardian ale upozorňuje, že když v roce 2016 hovořil s několika ženami z Japonska a Číny, uvedly, že se obávaly volna využít, aby si tím neznepřátelily mužské kolegy nebo nepoškodily své šance na povýšení.
Jedna z žen z Japonska pak pro CNN uvedla, že by musela manažerům, z nichž většina jsou muži, říci, že má menstruaci, což je v zemi stále jakési tabu.
V Evropě se ale nejedná pouze o Španělsko. Debatu rozvířil v roce 2016 britský sociální podnik Coexist, který uvedl, že se stane jedním z prvních pracovišť v západní Evropě, které menstruační volno zavede. Manažeři společnosti posléze hlásili zvýšené pracovní nasazení a produktivitu.
Pokud totiž tyto možnosti neexistují, přichází pro mnohé ženy během menstruace volba mezi překonáním bolesti nebo čerpáním dovolené či pracovní neschopnosti. Průzkum z roku 2017 mezi 32 748 ženami v Nizozemsku zveřejněný v British Medical Journal totiž ukázal, že 14 % si během menstruace vzalo volno v práci nebo ve škole.