V ukrajinském Izjumu bylo během šesti měsíců ruské okupace mučení naprosto běžnou praktikou, která postihla vojáky i civilisty, napsala dnes agentura AP na základě svého zkoumání. Agentura v nedávno osvobozeném městě lokalizovala deset míst, kde se mučení odehrávalo.
Novináři AP mluvili s 15 lidmi, kteří popsali mučení ruskými vojáky v Charkovské oblasti, kde Izjum leží, a také se dvěma rodinami, jejichž příbuzní padli do ruských rukou a už se nevrátili. Agentura zjistila, že ruští vojáci unášeli především muže s vazbami na ukrajinské síly, v bezpečí před nimi ale nebyl žádný dospělý.
„Mlátili mě holemi, rukama a kopali do mě. Típali o mě cigarety. Střelili mě do nohou,“ popsal 38letý voják Mykola Mosjakyn. Rusové ho podle jeho vyprávění zajali u něho na chalupě. Trápili ho také tak, že ho hodili do jámy se stojatou vodou, spoutali mu ruce a pověsili za pouta. Po třech dnech ho vysadili u nemocnice a řekli mu: „Povězte, že jste měl nehodu.“
Po několika dnech Mosjakyna Rusové znovu zajali a drželi ho ve škole číslo dva, kde byl spolu s dalšími ukrajinskými vojáky pravidelně bit. Škola sloužila zároveň jako polní nemocnice pro ruské vojáky. Nejméně dva uvěznění ukrajinští civilisté tu podle AP zemřeli. Po nějaké době Mosjakyna jeho trýznitelé znovu propustili. Na svobodě ale dlouho nepobyl – ruští vojáci ho odvlekli do přecpané garáže v nemocnici.
Spolu s ním byli v garážích další Ukrajinci, vojáci i civilisté. Ve dvou garážích byli muži a v jedné ženy. V jediné s oknem se usídlili ruští vojáci. Ženy, které byly uvězněny v garáži sousedící s tou pro ruské vojáky, byly pravidelně znásilňovány, uvedly podle AP ukrajinské rozvědky. V noci se ozýval jejich křik, popsal Mosjakyn i další ukrajinský voják, šestadvacetiletý Andrij Kocar, který byl vězněn na stejném místě, ale v jinou dobu.
„Vzali, nejsem si jistý, co přesně, nějaké železné, možná skleněné tyče, a postupně vypalovali kůži,“ popsal Kocar, který uvedl, že se v ruském zajetí ocitl třikrát. Rusové ho pokaždé propustili, protože neměl žádné informace, které by pro ně byly užitečné.
Ivan Šabelnyk se v březnu s kamarádem vydal pro šišky na podpal a už se nikdy nevrátil. Jejich těla našel v polovině srpna muž, který šel do lesa pro dříví a ucítil pach vycházející z mělkého hrobu. Šabelnyk měl prostřelené ruce, zlomená žebra a jeho obličej byl k nepoznání. Byl ale identifikován podle bundy z továrny, kde pracoval. Jiný muž jeho rodině popsal, že spolu se Šabelnykem podstoupil mučení ve sklepě domu a také ve škole číslo dva. Šabelnykův hrob ukázala novinářům jeho sestra, Olha Zaparožčenková.
Šéfka mise OSN monitorující humanitární situaci na Ukrajině Matilda Bognerová agentuře AP řekla, že mise zdokumentovala případy rozšířeného mučení civilistů ze strany ruských sil a jejich spojenců. Systematicky byli podle ní mučeni i ukrajinští vojáci.
Od pozůstalých se AP dozvěděla o osmi mužích, kteří byli umučeni ruskými vojáky. Sedm z umučených byli civilisté. Na místě provizorního pohřebiště, které bylo objeveno v září v Izjumu, neslo podle charkovské oblastní prokuratury známky mučení 30 ze 447 těl. Těla se svázanýma rukama za zády viděli na pohřebišti také novináři AP.
