Ve všeobecných volbách v Brazílii, které se uskuteční v neděli, kandiduje rekordní počet lidí z domorodých národů. Informovala o tom agentura AFP. Tito kandidáti jsou většinou velmi kritičtí vůči politice stávajícího krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara například ohledně ochrany přírody či pandemie covidu-19.
Mezi 171 kandidáty, kteří chtějí získat mandát ve federálním parlamentu či v parlamentech jednotlivých států, je i charismatická vůdkyně hnutí domorodých národů APIB Sonia Guajajarová. Ta ostře kritizuje stávajícího prezidenta. „Čtyři roky Bolsonarovy vlády byly pro domorodé národy synonymem pro tragédii a institucionalizovanou genocidu,“ tvrdí kandidátka do parlamentu nejlidnatějšího brazilského státu Sao Paulo. Poukazuje na podporu ekonomickým aktivitám v Amazonii ze strany vlády či na pokusy legalizovat zabírání půdy v domorodých rezervacích.
Four years after President #Bolsonaro came to office vowing not to allow „one more centimeter“ of protected Indigenous reservations in Brazil, native peoples accuse him of violent, environmentally harmful policies that have been disastrous for their land. https://t.co/CPV9lBYbON
— AFP News Agency (@AFP) September 29, 2022
Pokud se k moci dostane levicový kandidát Luiz Inácio Lula da Silva, chce Guajajarová dohlédnout na to, aby splnil všechny své sliby. Bývalý prezident například slíbil vytvořit ministerstvo, které se bude zabývat situací původního obyvatelstva. „Chceme obnovit všechny politiky na podporu domorodých národů, které Bolsonarova vláda zrušila,“ tvrdí kandidátka.
Nedostatečná ochrana přírody a vlažný přístup úřadů k nelegálním aktivitám, které ničí území, kde původní obyvatelé žijí, jsou důvody, které domorodí kandidáti často zmiňují pro svůj vstup do politiky. Dvaadvacetiletý aktivista Bitate Uru-Eu-Wau-Wau chce přinést do volených sněmů svůj hlas proti drancování přírodních zdrojů. V posledních letech se účastnil hlídek proti nelegálnímu zabírání půdy domorodých kmenů.
Zdravotní sestra Vanda Witotová ze státu Amazonas kritizuje prezidentův přístup k pandemii covidu-19. Bolsonaro dlouho nemoc zlehčoval a odmítal přísnější opatření proti šíření nákazy s argumentem, že si to brazilská ekonomika nemůže dovolit. Kandidátka do Sněmovny zažila dobu, kdy ve státě chyběl během jednoho z vrcholů epidemie kyslík pro léčbu pacientů.
Ochrana životního prostředí, a v první řadě Amazonie, se stala jedním z předních témat v předvolební kampani. Ve vyjádření pro agenturu AFP Bolsonarův tým uvedl, že prezident během čtyř let vlády „vytvořil rovnováhu mezi ochranou přírody a ekonomickým růstem“. V loňském roce se Bolsonarova vláda na klimatické konferenci OSN zavázala, že do roku 2028 zastaví nelegální mýcení amazonského pralesa. Podle ekologů prezident svým přístupem naopak podnítil nelegální kácení.
Kritice za nedostatečnou ochranu pralesa ale čelil i Lula, který byl brazilským prezidentem v letech 2003 až 2010. První rok Lulova mandátu byl jedním z nejničivějších pro amazonský prales. Lulova vláda ale následovně přijala opatření, která vedla ke zmenšení vymýcené plochy. Levicový politik byl také velmi kritizovaný za rozhodnutí vybudovat obří vodní elektrárnu Belo Monte v amazonském státě Pará.
V neděli se v Brazílii uskuteční všeobecné volby a voliči vyberou nové členy federálního parlamentu a sněmů jednotlivých států. Volit se budou také guvernéři a uskuteční se první kolo prezidentských voleb, ve kterém mají největší šanci na úspěch Lula a Bolsonaro.
