Od začátku prosince očekával Západ reakci Ruska na zastropování cen ruské ropy ze strany Evropské unie, států G7 a Austrálie. Státy se totiž dohodly, že za ni nezaplatí více než 60 dolarů za barel. V úterý ovšem ruská vláda zveřejnila rozhodnutí, že do těchto zemí zakáže dovoz ropy úplně. Uplatňovat začne embargo na pět měsíců od února příštího roku. Informoval o tom server BBC a Reuters.
Na zastropování cen ropy se západní státy dohodly především proto, aby Rusku zabránily ve využívání výdělků z jejího exportu na financování války na Ukrajině. Jelikož je Rusko po Saudské Arábii druhým největším vývozcem ropy na světě, nerozhodly se pro úplný bojkot ruských dovozů. Takový krok by totiž mohl způsobit světovým dodávkám energií značnou ránu. Rusko se ovšem v úterý rozhodlo, že dotyčným zemím přestane ropu zcela dovážet.
Na úrovni cenového stropu ropy se dohodly členské státy uskupení nejsilnějších ekonomik světa G7 a Evropské unie, ale i Austrálie. Platné začalo být zastřešování 5. prosince a stanovilo nejvyšší možnou cenu za barel ropy na 60 euro. Své nově oznámené embargo pak Rusko hodlá vymáhat od února příštího roku. Trvat má pět měsíců, tedy do 1. července. Ruský prezident Vladimir Putin může ovšem ze zákazu kdykoli jmenovat výjimku. Informoval o tom server BBC.
Russia bans oil sales to countries using price cap https://t.co/x2zq4jQk1l
— BBC News Australia (@BBCNewsAus) December 27, 2022
Své oznámení pak ruská vláda na webových stránkách Kremlu popsala jako „přímou reakci na nepřátelské kroky porušující mezinárodní právo ze strany Spojených států amerických a dalších států i organizací“. Podle ní pak zákaz platí na „všechny úrovně zásobování, až po kupce“. V současnosti se přitom ropa obchoduje za asi 80 dolarů za barel. Jedná se tedy o mnohem nižší cenu, než na jakou vyšplhala letos v březnu a červnu. Tehdy se prodávala až za 120 dolarů za barel.
Ruský ministr financí připustil, že by deficit rozpočtu mohl být příští rok vyšší, než předpokládal
Někteří analytici proto podle serveru CNBC původní zastropování cen ze strany západních států kritizovali. Podle nich se k němu země měly rozhoupat dříve. Ušlé zisky totiž Rusko od začátku války na Ukrajině vynahrazuje svým obchodem s Čínou a Indií. Za „slabou“ označil cenovou úroveň ropy také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj nebyl krok dost „závažný“ na to, aby ruskou ekonomiku poškodil.
Na druhou stranu ruský ministr financí Anton Siluanov v úterý oznámil, že by deficit ruského rozpočtu mohl být v roce 2023 vyšší než plánovaná 2 procenta HDP. Dle něj by na pokles příjmů mohlo mít vliv právě zastropování cen ropy ze strany západních států. Informoval o tom server Reuters. Evropská unie kromě toho v současnosti rovněž vymáhá zákaz dovozu ruské ropy importované po moři.
