Rusko se během příštího desetiletí chystá na vojenskou konfrontaci se Západem, uvedla v úterý estonská zpravodajská služba. Agentura zároveň nabádá k zavedení protiopatření v podobě posílení evropských ozbrojených sil, které by Rusko podle zpravodajců mohlo odradit. Informovaly o tom agentura Reuters nebo list Financial Times.
Stále více západních představitelů varuje před vojenskou hrozbou ze strany Ruska pro země ve východním křídle NATO a vyzývá Evropu, aby se připravila přezbrojením. Šéf estonské zpravodajské služby nyní dle Reuters upozornil, že aktuální hodnocení vychází z ruských plánů zdvojnásobit počet sil rozmístěných podél hranic se členy NATO Finskem a pobaltskými státy Estonskem, Litvou a Lotyšskem.
K podobnému hromadění výzbroje a vojáků u ruské hranice s Ukrajinou došlo v měsících před únorem 2022. Právě v únoru před dvěma lety se vojska Vladimira Putina začala přesouvat ke Kyjevu, připomněl server Financial Times.
Russia to double military presence along Nato border, Estonia warns https://t.co/CCe4AWSSst
— FT Europe (@ftbrussels) February 13, 2024
„Rusko si zvolilo cestu, která je dlouhodobou konfrontací… Kreml pravděpodobně počítá s možným konfliktem s NATO během příštích zhruba deseti let,“ řekl novinářům Kaupo Rosin při zveřejnění estonské zprávy o národních bezpečnostních hrozbách.
Vojenský útok ze strany Ruska je podle něj v krátkodobém horizontu „velmi nepravděpodobný“. Mimo jiné z toho důvodu, že Rusko potřebuje vojáky na Ukrajině. Dle Rosina by také nepravděpodobným zůstal, pokud by se ruskému rozšiřování vojenských sil vyrovnalo i to v Evropě.
Estonsko a další pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než 2 procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo Krym, přičemž spojenci NATO svou přítomnost v Pobaltí zvýšili.
Mezitím Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku
Na internetových stránkách ruského ministerstva vnitra byla estonská premiérka Kaja Kallas zařazena do databáze jako „hledaná podle trestního zákoníku“. Na seznamu je také estonský státní tajemník Taimar Peterkop nebo litevský ministr kultury Simonas Kairys, upozornil server Deutsche Welle.
„Jsou to lidé, kteří podnikají nepřátelské akce proti historické paměti a naší zemi,“ sdělil novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k zařazení Kallas a dalších pobaltských zákonodárců na seznam. Ruský bezpečnostní zdroj, který hovořil pod podmínkou anonymity, ruské státní tiskové agentuře TASS řekl, že trojice čelí stíhání za „ničení památníků sovětských vojáků“ za druhé světové války.
Kallas je výraznou zastánkyní Ukrajiny. V Evropské unii a v NATO také představuje jeden z nejsilnějších hlasů ve prospěch poskytnutí více zbraní Ukrajině na obranu před ruskými okupanty.
