Praha 23. října 2024 (PROTEXT) – V Ostravě provozujete čtyřiadvacetihodinovou zubní pohotovost, sedm dní v týdnu. To mohou Moravskoslezskému kraji závidět jiné kraje, například plzeňský, kde to prostě bohužel údajně prý nejde, protože požadavky lékařů jsou enormní. Jak je možné, že to v Ostravě jde?
Děkuji za otázku, jen ji lehce poopravím. 24 hod sloužíme v sobotu, neděli a ve svátek, všední dny pomáháme lidem s bolestí zubů od 18 hod. do 6 hodiny ranní. Jsou to náročné služby, pacientů ve všední den 60 – 70, o víkendu pak trojnásobek. Máme skvělé doktory a obětavé sestřičky, kteří berou tuto práci velmi zodpovědně a pochvalné komentáře pacientů je povzbudí. Tuto službu zabezpečujeme v celkovém počtu okolo 15 pracovníků. Každá směna se skládá z lékaře, sestry a recepční. Mzdové ohodnocení je přiměřené, přemrštěné požadavky nemusíme naštěstí řešit. Povzbudí i odměna nad rámec dohody jako poděkování za obětavost.
Byl jste na půlroční stáži v Kanadě, pracoval jste též v Bavorsku. Jaká je tam lékařská, potažmo zubní prevence a služby? Stále si v porovnáním se zahraničím držíme vysokou úroveň?
V kanadském Calgary jsem v roce 1989 absolvoval šestiměsíční stáž u stomatochirurga, dr. Nowaka – původem z Československa – který ve věku 79 let mi předal mnoho ze svých bohatých zkušeností. Získané vědomosti jsem po návratu uplatnil ve své ordinaci. V Kanadě jsem bydlel v podnájmu a s rodinou, která mi poskytla zázemí jsem se často setkával. Zaujala mne jejich péče o chrup, která byla příkladná. V koupelně měli velké množství zubních pomůcek k čištění chrupu. Dentální hygieně věnovali denně 30 minut a na můj dotaz vysvětlili proč. Čistý, udržovaný chrup je jistotou zdravých zubů a má to 2 výhody – a) šetří finanční rozpočet a za b) u svého zubaře má bonusy. Podmínkou jsou navíc pravidelné návštěvy v ordinaci 1x ročně.
Po návratu z Kanady jsem dostal za krátký čas možnost pracovat v německém Markredwitz, opět v praxi stomatochirurga kde jsem po dva roky čerpal zkušenosti. Bohužel naši spolupráci ukončila v roce 1992 náhlá srdeční příhoda pana doktora Rotta a já se vrátil domů. I tady byla prevence na prvním místě, setkal jsem se zde poprvé s profesí dentální hygienistka. Pacienti pana doktora velmi dbali o svůj chrup a toto úsilí odměňoval pan doktor Rott bonifikační slevou. Samozřejmostí byla pravidelná návštěva ordinace 1x ročně. Úroveň péče o chrup u našich pacientů je průměrná, často bohužel – zvláště u mladé generace – podprůměrná a tady máme velké možnosti zvýšit podvědomí našich pacientů v oblasti ústní hygieny. Svědčí o tom i průzkum, kde se zjistilo, že u nás pacient kupuje pouze dva zubní kartáčky za rok. V Německu mění pacienti za rok zubní kartáčky dvanáctkrát!
Co říkáte kauze k placení a neplacení zubním plomb a ukončení amalgánu?
Neprosadí-li se po zákazu používání amalgamových materiálů plná úhrada kompozitních výplní, bude to krok zpět, zvýší se nutnost léčit kořenové kanálky zubů. To povede mnohdy k extrakci zubu z podnětu pacienta, protože nebude mít finance na zhotovení bílé výplně. Stoupnou tak náklady na náhradu extrahovaného zubu nebo skupiny zubů.
Jaká je podle vás situace v péči o chrup u dětí a mladých lidí u nás?
Situace není dobrá. Velmi často se setkáváme s nedostatečně udržovaným chrupem a neinformovaností mladých a dětských pacientů.
Tady nás čeká velký úkol. Věřím však, že se podaří zvládnout a do podvědomí mládeže zafixovat péči o chrup. Zlepšení kvality chrupu u mladých pacientů bude pozitivní v následujících 15 letech, kdy poklesne nutnost ošetřovat poškozené zuby. S tím souvisí snížení náporu ze strany pacientů na nutnou práci lékaře.
Jste členem poradního týmu ministra Válka. Jaké projednáváte problematiky a jaká je vize budoucí stomatologie? Máme dostatek mladých lékařů?
Na počátku byl otevřený dopis pro pana ministra Válka před dvěma roky. Spolu s panem senátorem Václavcem jsme tenkrát navštívili pana ministra a předali tento dopis, kde popisujeme problematikou nedostupnosti poskytování zubní péče pro více jak 2 miliony pacientů. Následně byla panem ministrem vytvořena tzv. pracovní skupina o 12 členech. Měla za úkol problematiku pacientů bez registrace u zubaře vyhodnotit a pokusit se nalézt optimální řešení. Centrální problematika – nedostatek zubních lékařů – se jen velice obtížně udržovala v popředí při projednávání, neboť pan doc. Šmucler – host této pracovní skupiny se neustále snažil dokazovat, že zubařů je ne nedostatek, ale je jich víc, než je třeba. Dokazování opaku bylo nesmírně obtížné a problematika sklouzávala do marginální problematiky. Řešil se problém podhodnocených výkonů, dentální hygiena a její zařazení do systému zubní péče, otázka dalšího postgraduálního vzdělávání absolventů a pak hlavně aprobační zkoušky zahraničních zubařů, kteří chtějí u nás pracovat. Tato všechna témata jsou jistě důležitá a mohou zlepšit dostupnost zubní péče pro všechny občany, ale až v následném období 1 – 2 let. Prosadit myšlenku usnadnit zařazení zahraničních zubařů z non EU zemí se bohužel nepovedlo. Přesto mohu konstatovat, že část návrhů se daří uvést do života, část jiných návrhů ještě čeká na dořešení. A to bude další úkol budoucího nového prezidenta ČSK.
…a co ostatní personál, zdravotní sestry, technici, laboranti, odborníci na dentální hygienu?
Lékař bez šikovné zubní sestry, dentální hygienistky nebo bez zubního technika nemůže úspěšně plnit úkoly, které pacientu naplánuje. Jde tady vždy o týmovou práci celého kolektivu. Proto i oni musí neustále na sobě pracovat a seznamovat se s novými přístroji, moderními materiály a umět je v každodenní práci využívat. Každý zubní lékař, který chce odvádět perfektní práci musí svůj tým na bezchybný provoz připravit a zabezpečit jim dobré podmínky k spolupráci.
Zdroj: www.investigativa.cz
