První Američan se přiznal k na padení policisty při nepokojích v Kongresu, hrozí mu čtyři roky vězení

Američan Scott Kevin Fairlamb se jako první z účastníků lednových nepokojů v budově Kongresu přiznal, že při útoku na budovu zákonodárného sboru napadl policistu. Jeho kauza by mohla sloužit jako příklad pro desítky podobných případů, v nichž se podporovatelé tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa střetli s příslušníky pořádkových sil. Informovala o tom agentura AP. Prokuratura navrhne pro Fairlamba trest tři a půl až čtyři a půl roku vězení.

Fairlambovo přiznání viny přišlo méně než dva týdny po slyšení v Kongresu, v němž příslušníci policie chránící Kapitol popisovali své trýznivé vzpomínky na boj s Trumpovými příznivci. Pět policistů, kteří byli 6. ledna ve službě, v souvislosti s útokem zemřelo, čtyři z nich spáchali sebevraždu.

Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že výtržníci ve snaze proniknout do sídla Kongresu napadli dohromady 140 policistů. Zhruba 80 z nich byli příslušníci jednotek zajišťujících ochranu Kapitolu a zbylých 60 z policejního sboru města Washington.

Čtyřiačtyřicetiletý Fairlamb, který je bývalým bojovníkem v disciplíně smíšených bojových umění (MMA), byl jedním z prvních výtržníků, kteří se dostali do Kapitolu, když útočníci rozbili okna budovy a prolomili jedny z dveří. Když z budovy odešel, podle prokuratury obtěžoval nastoupené policisty, řval jim do obličeje a snažil se jim zabránit v průchodu davem.

Fairlamb je od 22. ledna ve vazbě a rozsudek si vyslechne 27. září. Jeho obhájce Harley Breite prohlásil, že bude žádat soud o vyměření nižšího trestu, než úřady v podobných případech soudům doporučují. Tvrdil přitom, že Fairlamb kvůli účasti na nepokojích už tak ztratil ve svém životě mnoho.

„Přišel o podnikání. Hypotéka na dům, kde bydlí se svou ženou, je v ohrožení. A upadl ve veřejnou nemilost,“ řekl a dodal, že jeho klient chce „zaplatit cenu za to, co udělal a jít ve svém životě dál“. Maximální sazba, kterou by mohl dostat, je 20 let vězení.

Z účtů Fairlamba na sociálních sítích vyplývá, že je přívržencem konspirační teorie QAnon a že šířil jedno z jejích smyšlených tvrzení, podle nějž se měl Trump k letošnímu čtvrtému březnu znovu chopit moci a stát se prezidentem „nové republiky“.

Hlavní proud teorie QAnon tvrdí, že Trump vede tajnou válku proti spiknutí washingtonských elit vzývajících Satana a libujících si ve zneužívání dětí a kanibalismu, mezi něž údajně patří zejména přední demokraté a rovněž některé hollywoodské hvězdy.

Trumpovi příznivci se 6. ledna snažili narušit jednání obou komor Kongresu, který se zabýval potvrzením volebního vítězství Trumpova oponenta Joea Bidena. Trump před incidentem několik měsíců opakovaně na veřejnosti bez patřičných důkazů tvrdil, že demokraté volby „ukradli“ a připravili jej o druhý prezidentský mandát podvodem.

Jeho tvrzení ale selhala v desítkách různých žalob, postavili se proti nim i volební činitelé z jednotlivých států a nepodpořili je ani členové jeho vlády.

Nejméně devět lidí, kteří byli 6. ledna v Kapitolu, zemřelo při nepokojích nebo po nich. Jedním z nich byl policista Brian Sicknick, který zkolaboval, když jej výtržníci posprejovali dráždivou látkou. Čtyři příslušníci policie města Washingtonu spáchali sebevraždu.

Policie v sídle Kongresu zastřelila jednu z Trumpových podporovatelek, která se snažila prorazit dveře vedoucí do jednacího sálu Sněmovny reprezentantů. Další tři demonstranti zemřeli po zdravotních příhodách.

Úřady stíhají v souvislosti s nepokoji celkem 560 lidí a po dalších stovkách nadále pátrají. Nejméně 165 lidí čelí obviněním z útoku na policisty nebo z toho, že jim bránili v činnosti, přičemž asi 50 z nich prokuratura obviňuje z použití smrtící zbraně nebo z poranění policisty.

Svou vinu už po domluvě s prokuraturou uznalo přes 30 stíhaných. Většina z nich se nicméně přihlásila k méně závažným obviněním z přestupků.