Polská 5,5 metru vysoká ocelová bariéra na hranici s Běloruskem měla být evropskou verzí zdi bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa a chránit východní hranici Evropské unie před nelegální migrací. Ale ani polská zeď dlouhá 187 km, která je připravena k osazení čidly pohybu a kamerami, nemusí stačit, aby zastavila neustálý příliv lidí, kteří se snaží proniknout do Polska v naději na lepší život, upozornila agentura Reuters.
Maďarská nacionalistická vláda postavila po migrační krizi v roce 2015 vlastní hraniční plot, aby zastavila příliv migrantů ze sousedního Srbska, připomněla agentura. Ale přes plot se za pomoci převaděčů a pašeráků stále dostávají tisíce lidí.
Joel a Lisa, manželský pár třicátníků z Kuby, sedí na půdě takzvaného bezpečného domu, ležícího jen několik kilometrů za polskou zdí. Tu přelezli v noci, když přijeli z Ruska.
„Je to velmi těžké (bariéru překročit), ale když si v životě něco nastavíte a doma necháte lidi, kteří se spoléhají na vás a na vaši oběť, musíte udělat to nejlepší,“ řekla Lisa, jejíž tři děti zůstaly na Kubě. Své příjmení neprozradila.
Manželé se přestěhovali do Ruska na studentské vízum v dubnu 2021 ve snaze obstarat si živobytí, kterým by mohli uživit svou rodinu ve vlasti. Našli si práci v krejčovství ve městě Ivanovo. Ale kvůli zhoršení situace v Rusku kvůli válce proti Ukrajině se rozhodli podniknout dlouhou cestu přes Bělorusko a Polsko do Španělska, kde žijí jejich příbuzní.
Manželé tři dny putovali polskými lesy, než jim místní žena pomohla najít místo, kde si mohou pár dní odpočinout. Lisa má z dlouhé chůze stále oteklé nohy.
Podle sdružení nevládních organizací a místních aktivistů Grupa Granica hraniční bariéra nezabránila běžencům dostat se do Polska.
„Vše závisí na počasí. Teď, když je vedro, nám hodně volají,“ říká lékařka Paulina Bowniková z Bielsku Podlaského, která od loňského srpna poskytla lékařskou pomoc více než 300 lidem. „V lesích máme lidi ustavičně,“ dodala.
Polsko začalo stavět ocelovou bariéru na hranicích v lednu. Stalo se tak poté, co se mezi loňským srpnem a letošním lednem téměř 40.000 lidí, většinou z Blízkého východu a Afghánistánu, pokusilo z Běloruska přejít přes hranici do Polska. Polská vláda také vyhlásila v pohraničí zónu, kam nesmějí vstoupit nevládní organizace, média ani lékaři. A zahájila kampaň za vytlačení migrantů zpět do Běloruska.
Kritici tvrdí, že tyto kroky vyvolaly humanitární katastrofu, ale Polsko trvá na tom, že opatření byla nezbytná v reakci na to, co Varšava nazývá běloruskými provokacemi.
Pohraniční bariéru vláda dokončila minulý měsíc, ale podle místních aktivistů ji migranti podlézají, anebo procházejí přímo skrz ni buď jen se základními nástroji, anebo bez žádných pomůcek.
Mezi 16. a 22. červnem obdržela Grupa Granica od migrantů v lesích 132 žádostí o pomoc.
Co se však změnilo, je to, že většina migrantů k cestě do Evropy využívá jako přestupní stanici Rusko, na rozdíl od loňského roku, kdy většina přicházela z Blízkého východu přes Bělorusko, uvedla polská pohraniční stráž.
„Prakticky všichni lidé, kteří se nyní pokoušejí nelegálně překročit hranice, přicházejí z Ruska, jejich cesta vedla přes Moskvu. Jsou to lidé, kteří často dostali studentská víza, ačkoliv neměli v úmyslu studovat v Moskvě,“ uvedla mluvčí pohraničníků Anna Michalská. Mezi běženci je nyní hodně lidí ze subsaharské Afriky.
Pohraniční stráž letos zaznamenala 5859 pokusů o nelegální vstup do Polska z Běloruska. Od srpna do konce loňského roku jich bylo 39.269.
Někteří migranti končí ve střežených nebo otevřených centrech pro uprchlíky, zatímco ti, kteří nechtějí požádat o ochranu v Polsku, „jsou informováni o povinnosti opustit území Polska a vrátit se za hranice“, sdělila pohraniční stráž.
