Více
    1.6 C
    Czech
    Neděle 4. prosince 2022

    Počet migrantů, kteří mají být deportováni do Rwandy, klesá

    Počet migrantů, kteří by měli být v úterý deportováni z Británie do Rwandy, „se blíží jednotkám“. Stanici BBC to dnes sdělila charitativní organizace Care4Calais, která se před soudem dožadovala úplného zrušení úterní první vlny deportací. Odvolací soud se dnes bude zabývat podněty dalších organizací. Počet migrantů čekajících na odjezd do africké země tak klesl z původních 37 na jedenáct.

    V Británii začal v dubnu platit zákon, který umožňuje vládě posílat některé utečence nelegálně vstupující na její území do třetích zemí. Zákon také zpřísnil tresty pro převaděče migrantů přicházejících do Británie bez patřičných povolení.

    Ačkoli londýnský vrchní soud v pátek rozhodl, že „je ve veřejném zájmu“, aby ministerstvo vnitra mohlo deportovat migranty nelegálně vstupující do země do Rwandy, charity, odbory i jednotlivci docílili zrušení deportace u jednotlivých migrantů.

    Soud v pátek nerozhodl o plošném zrušení prvního deportačního letu, ale počet lidí, kteří mají v úterý odletět, se přes víkend změnil ze 37 na 11 a „toto číslo by mohlo klesnout až na nulu dřív, než přijde čas, aby letadlo vzlétlo“, uvedl redaktor stanice BBC Mark Easton.

    Odvolací soud v Londýně dnes vyslechne argumenty dvou lidskoprávních organizací a odborů a vrchní soud se bude přednostně zabývat podnětem uprchlické charity Asylum Aid.

    Jedním z hlavních argumentů advokátů charit a odborů je nebezpečí, kterému mohou být deportovaní migranti ve Rwandě vystaveni. S tím nesouhlasí vláda. Ministryně vnitra Priti Patelová v pátek uvedla, že „Rwanda je bezpečná země, která již dříve prokázala, že je bezpečným útočištěm pro uprchlíky“.

    Mezi 11 lidmi, kteří mají v úterý odletět, jsou podle Care4Calais čtyři Íránci, dva Iráčané, dva Albánci a jeden Syřan.

    Britská vláda svým deportačním programem v partnerství se Rwandou, jíž za něj v první fázi zaplatí 120 milionů liber (asi 3,5 miliardy korun), chce docílit „narušení ekonomické struktury pašeráků lidí“ a „odrazení migrantů od podstupování nebezpečné cesty přes Lamanšský průliv“, uvedl dříve premiér Boris Johnson.

    Za loňský rok do Británie nelegální cestou přes Lamanšský průliv přicestovalo 28.500 lidí. V roce 2020 to podle ministerstva vnitra bylo necelých 8500.

    Deportační program do Rwandy kritizovala OSN, která se odkazovala na porušení Úmluvy o uprchlících z roku 1951. Lidskoprávní organizace program podle agentury AP označily za „nefunkční“, „nelidský“ a „plýtvající penězi britských daňových poplatníků“.

    V soukromí označil plány za „otřesné“ v sobotu i nástupce britského trůnu princ Charles. Podle listu The Times „ho tato politika nesmírně zklamala a celý přístup vlády k této problematice považuje za otřesný.“

    Sledujte nás na sítích

    Na Ukrajině se skupina lidí pokusila ukrást nástěnnou malbu Banksyho

    Policie ukrajinského města Hostomel oznámila zatčení skupiny lidí, která se pokusila ukrást graffiti známého anonymního umělce Banksyho. Jelikož ale zasáhla včas, zvládla neporušené dílo zajistit. Nyní je proto pod jejich ochranou. Jednalo se o nástěnnou malbu znázorňující ženu v županu s plynovou maskou a hasicím přístrojem.

    Ukrajinští technici se snaží udržet fungování mobilních telefonů

    Ukrajina se snaží v době války udržet v provozu komunikační linky a armáda techniků z telefonních společností v zemi se zmobilizovala, aby pomohla veřejnosti i politikům zůstat v kontaktu i během opakovaných ruských vzdušných útoků. Technici, kteří jsou v době míru obvykle neviditelní a neopěvovaní, často pracují nepřetržitě, aby udrželi nebo obnovili telefonní spojení, a někdy se kvůli tomu odvažují i do minových polí. Poté, co ruské údery vyřadily dodávky elektřiny, na kterou obvykle fungují mobilní věže, nahodili generátory, aby věže zůstaly v provozu.

    Brazílie schválila zákon o legalizaci plateb v kryptoměnách

    Brazilský Kongres 30. listopadu schválil návrh zákona, který reguluje používání kryptoměn jako platebního prostředku v celé zemi. Nejedná se ale o přiznání statusu zákonného platidla.

    Čína po víkendových protestech zavádí cenzuru na mimořádné úrovni

    Čínské úřady po víkendových protestech tvrdě zasáhly proti používání virtuálních privátních sítí (VPN), které umožňují přístup na sociální sítě a zahraniční zpravodajské servery, které jsou jinak v zemi zakázané. Deník The Guardian dnes napsal, že je to nejvyšší stupeň cenzury spuštěný v rámci nouzové reakce na protesty zaměřené mimo jiné proti přísným koronavirovým opatřením.

    NEJNOVĚJŠÍ

    Na Ukrajině se skupina lidí pokusila ukrást nástěnnou malbu Banksyho

    Policie ukrajinského města Hostomel oznámila zatčení skupiny lidí, která se pokusila ukrást graffiti známého anonymního umělce Banksyho. Jelikož ale zasáhla včas, zvládla neporušené dílo zajistit. Nyní je proto pod jejich ochranou. Jednalo se o nástěnnou malbu znázorňující ženu v županu s plynovou maskou a hasicím přístrojem.

    Ukrajinští technici se snaží udržet fungování mobilních telefonů

    Ukrajina se snaží v době války udržet v provozu komunikační linky a armáda techniků z telefonních společností v zemi se zmobilizovala, aby pomohla veřejnosti i politikům zůstat v kontaktu i během opakovaných ruských vzdušných útoků. Technici, kteří jsou v době míru obvykle neviditelní a neopěvovaní, často pracují nepřetržitě, aby udrželi nebo obnovili telefonní spojení, a někdy se kvůli tomu odvažují i do minových polí. Poté, co ruské údery vyřadily dodávky elektřiny, na kterou obvykle fungují mobilní věže, nahodili generátory, aby věže zůstaly v provozu.

    Brazílie schválila zákon o legalizaci plateb v kryptoměnách

    Brazilský Kongres 30. listopadu schválil návrh zákona, který reguluje používání kryptoměn jako platebního prostředku v celé zemi. Nejedná se ale o přiznání statusu zákonného platidla.

    Čína po víkendových protestech zavádí cenzuru na mimořádné úrovni

    Čínské úřady po víkendových protestech tvrdě zasáhly proti používání virtuálních privátních sítí (VPN), které umožňují přístup na sociální sítě a zahraniční zpravodajské servery, které jsou jinak v zemi zakázané. Deník The Guardian dnes napsal, že je to nejvyšší stupeň cenzury spuštěný v rámci nouzové reakce na protesty zaměřené mimo jiné proti přísným koronavirovým opatřením.