Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen chce novou legislativu, která by měla zvýšit deportace migrantů z EU. Informuje o tom BBC, Le Monde a další servery.
Von der Leyen napsala před bruselským summitem zaměřeným na migraci dopis vedoucím představitelům EU. V němž uvedla, že výkonná moc EU předloží nový návrh legislativy, která by měla zvýšit deportace migrantů. Prohlásila, že EU by si mohla vzít ponaučení z kontroverzního italského nařízení týkajícího se migrantů.
Is the EU committing to mass deportations?
— Connor Tomlinson (@Con_Tomlinson) October 15, 2024
EU Commissioner Ursula von der Leyen is now committing to more stringent immigration measures than all but one (potential) UK political party leader: Robert Jenrick
“We should continue to explore possible ways forward as regards the… pic.twitter.com/Sr53luVryh
Itálie začala počátkem tohoto týdne posílat některé migranty do detenčního centra v Albánii. Šestnáct mužů bylo ve středu převezeno do albánského přístavu Shengjin. Několik hodin po jejich příjezdu se ukázalo, že dva z nich jsou nezletilí a další dva jsou zdravotně ohrožení, a proto budou vráceni do Itálie.
I ostatní země EU začaly zvažovat způsoby, jak migraci řešit, píše BBC. Nizozemská vláda ve středu uvedla, že zvažuje plán poslat odmítnuté žadatele o azyl do Ugandy.
Ve svém dopise členským státům von der Leyen uvedla, že míra návratu nelegálních migrantů ze zemí EU je v současné době pouze asi 20 procent. To znamená, že naprostá většina lidí, kterým je nařízeno opustit členský stát EU, tak neučiní.
Všechny členské státy by měly uznávat rozhodnutí přijatá jinými zeměmi EU, aby zajistily, že „migranti, kteří mají v jedné zemi rozhodnutí o navrácení, nemohou využívat trhlin v systému k tomu, aby se vyhnuli návratu jinam“, napsala předsedkyně EK.
„Sladění vízové politiky se ukázalo být důležitým nástrojem pro řízení nelegálního pohybu do EU,“ cituje její slova Le Monde.
Opozici a nevládním organizacím se italský plán nelíbí
V rámci italsko-albánského programu bude část migrantů zachráněných ve Středozemním moři poslána do Albánie, kde budou posouzeny jejich žádosti o azyl. Dvě zpracovatelská střediska, která stála přibližně 650 milionů eur (přibližně 16,5 milionu Kč), měla být otevřena loni na jaře. Jejich otevření ale provází velká zpoždění. Jejich provoz financuje italská vláda a budou provozována podle italského práva.
Budou v nich ubytováni migranti, zatímco Itálie bude posuzovat jejich žádosti o azyl. Těhotné ženy, děti a zranitelné osoby budou z plánu vyloučeny.
Političtí oponenti pravicové italské premiérky Giorgie Meloni i několik nevládních organizací dohodu Itálie s Albánií kritizovali. Riccardo Magi, poslanec levicové strany +Europa, uvedl, že albánský plán je „krutý, zbytečný a drahý“. Organizace Lékaři bez hranic uvedla, že „pravděpodobně povede k dalšímu poškozování a porušování lidských práv“.
Občanští aktivisté se shromáždili poblíž centra postaveného Italy v Šen-ťinu s velkým transparentem, na němž stálo: „Evropský sen zde končí.“
V úterý však Meloni při projevu před poslanci plán hájila. „Jde o novou, odvážnou a bezprecedentní cestu, která dokonale odráží evropského ducha,“ řekla.
Evropské státy přitvrzují. I kvůli vraždám
Výsledky dohody s Albánií bude pozorně sledovat řada členských států EU. Některé z nich se pokusily reagovat na prudký nárůst podpory krajně pravicových stran přitvrzením rétoriky a přístupu k migraci.
Jen v posledních několika týdnech Německo obnovilo kontroly na pozemních hranicích. Francouzská vláda uvedla, že se bude zabývat zpřísněním imigrační legislativy. Polsko oznámilo plán dočasně pozastavit právo na azyl pro osoby překračující hranice.
Polský premiér Donald Tusk uvedl, že tento kontroverzní krok má zabránit Bělorusku v „destabilizaci“ Polska tím, že do země vpustí velké množství migrantů.
Ve Francii a Německu to byly děsivé vraždy, které vyvolaly volání po tvrdších opatřeních proti přistěhovalectví. Syrský neúspěšný žadatel o azyl ubodal v Solingenu tři lidi, zatímco nedaleko Paříže zavraždil marocký občan mladého studenta. V obou případech vraždili muži, kteří dostali příkaz k vyhoštění, který nebyl vykonán.
Minulý měsíc podepsalo 15 členských států návrh Rakouska a Nizozemska na zlepšení „účinnosti“ systému vyhošťování.
