V etiopské občanské válce bylo dosaženo překvapivé dohody. Obě strany souhlasily se zastavením jejich dvouletého konfliktu, který má za následek tisíce mrtvých a hladomor. Informovala o tom agentura Reuters, BBC a další servery.
Etiopská vláda a regionální síly ze státu Tigraj se ve středu dohodly na ukončení nepřátelských akcí. Jedná se o dramatický diplomatický průlom po dvou letech občanské války.
Africká unie nazvala dohodu novým „úsvitem“, uvedla tisková agentura AFP. Dohoda mezi etiopskou vládou a tigrajskými silami by měla umožnit obnovení dodávek humanitární pomoci.
Parties to war in Ethiopia’s Tigray region agree to stop fighting https://t.co/AN0RNJcM3j pic.twitter.com/sEX7dDcoG2
— Reuters (@Reuters) November 2, 2022
Téměř 90 procent lidí v severní oblasti Tigraj potřebuje potravinovou pomoc, říká Světová zdravotnická organizace. Zhruba třetina dětí v kraji trpí podvýživou. Válka zabila tisíce lidí, miliony lidí vysídlila a statisíce nechala čelit hladomoru, uvádí agentura Reuters.
Strany souhlasily s odzbrojením
Jen něco málo přes týden poté, co v jihoafrickém hlavním městě Pretorii začaly formální mírové rozhovory zprostředkované Africkou unií (AU), podepsali delegáti obou stran dohodu o „trvalém zastavení bojů“.
„Obě strany etiopského konfliktu formálně souhlasily se zastavením nepřátelství. Také se systematickým, řádným, hladkým a koordinovaným odzbrojením,“ řekl Olusegun Obasanjo, vedoucí zprostředkovatelského týmu AU, na ceremonii.
Obasanjo, bývalý nigerijský prezident, uvedl, že dohoda zahrnuje také „obnovu práva a pořádku, obnovení služeb, neomezený přístup k humanitárním zásobám, ochranu civilistů“.
Jde o pouhý začátek mírového procesu
Přestože se jedná o zásadní průlom, bude podle BBC přijímán s jistou mírou opatrnosti. Nejde o první příměří v konfliktu. Předchozí bylo porušeno v srpnu, jen několik měsíců poté, co se k němu obě strany zavázaly.
Tentokrát však šly dohody ještě dále. Etiopští vládní úředníci a zástupci Tigray People’s Liberation Front (TPLF) podepsali plán odzbrojení a obnovení klíčových služeb, včetně dodávek pomoci.
„Etiopie má pouze jednu národní obrannou sílu,“ stojí ve společném prohlášení. TPLF udělala velký ústupek – odzbrojit, demobilizovat a znovu začlenit bojovníky do federální armády. Premiér Abiy Ahmed označil dohodu za „monumentální“ a zavázal se ji implementovat.
Bývalý nigerijský prezident Olusegun Obasanjo, který dohodu po týdnu jednání v Jihoafrické republice zprostředkoval, uvedl, že je to jen začátek mírového procesu. „Tento okamžik není koncem mírového procesu. Implementace dnes podepsané mírové dohody je pro její úspěch rozhodující,“ řekl Obasanjo s tím, že na to bude dohlížet a monitorovat panel AU na vysoké úrovni.
Na jednání chyběla Eritrea
Generální tajemník OSN Antonio Guterres řekl, že jde o „vítaný první krok, který, jak doufáme, může začít přinášet útěchu milionům etiopských civilistů, kteří během tohoto konfliktu skutečně trpěli“.
Tigraj byl po většinu posledních dvou let odříznut od okolního světa – nemocnicím docházely léky, nefungovala elektřina, telefonní a bankovní služby byly přerušeny spolu s internetem.
Obě strany byly obviňovány ze zvěrstev, včetně etnických čistek a sexuálního násilí. Některé z nejhorších násilností byly přičítány eritrejským jednotkám bojujícím po boku vládních sil. Eritrea ani další regionální síly se však jednání v Jihoafrické republice neúčastnily a na středečním ceremoniálu nepadla ani zmínka o tom, zda budou příměří dodržovat.
Vznik konfliktu
Válka začala téměř přesně před dvěma lety, 4. listopadu 2020, kdy síly loajální vládnoucí straně ve státě Tigraj, Tigrayské lidové osvobozenecké frontě (TPLF), obsadily vojenská kasárna. To přimělo etiopskou armádu, aby se zmocnila regionu.
Válka pramení z katastrofálního zhroucení vztahů mezi Tigray People’s Liberation Front (TPLF), partyzánským hnutím, které se změnilo na politickou stranu, jež ovládala Etiopii 27 let, a Abiy, který byly kdysi součástí jejich vládnoucí koalice, ale jehož jmenování v roce 2018 ukončilo dominanci TPLF.
Eskalace napětí v letech 2018–20, včetně mírové dohody prezidenta s úhlavním nepřítelem TPLF Eritreou a rozhodnutí TPLF vzdorovat mu uspořádáním regionálních voleb v Tigraji, přivedlo strany až k občanské válce.
Ta podle OSN vedla k faktické blokádě regionu Tigraj, která trvala téměř dva roky. Po většinu té doby nebylo možné do míst dopravit humanitární pomoc, potraviny ani léky.
