Více
    2.7 C
    Czech
    Neděle 4. prosince 2022

    Norské město na hranici s Ruskem omezuje vztahy s východním sousedem

    Kirkenes, norské město ležící co by kamenem dohodil od Ruska, byl po více než tři desetiletí symbolem harmonického pohraničního soužití v oblasti Arktidy. Invaze Ruska na Ukrajinu tuto éru ukončila a místní lidé se teď snaží zvyknout si na novou realitu, píše agentura Reuters.

    Firmy, které v Kirkenesu působí, se pokoušejí snížit svou závislost na Rusku, ačkoli Norsko stanovilo určité výjimky z mezinárodních sankcí. Obyvatelé Kirkenesu mají dovoleno překračovat hranici do Ruska bez vízové povinnosti a Rusové mohou do oblasti Kirkenesu přicházet za prací. Z 3500 obyvatel města je 400 Rusů. Žije zde také asi 30 Ukrajinců.

    Po ruské invazi na Ukrajinu z 24. února „mnozí lidé cítili smutek, zlost a zmar“, uvedla starostka okresu Sör-Varanger, která zahrnuje i Kirkenes, Lena Norumová Bergengová.

    „Žili jsme mnoho let v míru a teď náš soused válčí s jinou zemí. Všechny nás to zasáhlo,“ dodala Bergengová ve své kanceláři, která se nachází na stejném náměstí jako ruský konzulát.

    Z Kirkenesu je ruská hranice vzdálená 15 minut jízdy; 50 minut cesty je vzdálena hranice Finska, které nyní zvažuje členství v Severoatlantické alianci. „Je na Finsku, jestli se bude k NATO chtít připojit. Když budou chtít, měli bychom to podpořit. Jsem moc ráda, že Norsko je součástí NATO,“ podotýká Bergengová.

    Ulice v Kirkenesu jsou již několik desetiletí označeny v norštině i v ruštině jako vstřícné gesto vůči Rusům. Nedávno začala kolovat petice vyzývající k odstranění těchto názvů, zatím ale její iniciátoři nesehnali dostatek podpisů, aby na toto téma městská rada zahájila diskusi, uvedla starostka.

    Ruští obyvatelé Kirkenesu, s nimiž agentura Reuters mluvila, uvedli, že se ve městě cítí stejně vítaní jako před invazí. „Nesetkal jsem se s žádnými problémy, nikdo na mě nekřičel proto, že jsem Rus,“ prohlásil 43letý svářeč Gleb Karionov při pracovní přestávce v loděnicích Kimek.

    Ukrajinská uprchlice, která dorazila do Kirkenesu v dubnu, obdobně uvedla, že Rusové, s nimiž se ve městě setkala, k ní byli „velmi vlídní“. „Nejsou agresivní. A my se snažíme nemluvit o politice a dalších provokativních tématech,“ prohlásila 27letá Kateryna Bezruková, která přišla se svou dvouletou dcerou Arenou z Luhanské oblasti a nyní žije u své tety.

    V loděnicích Kimek, které loni generovaly 70 procent svých příjmů z oprav ruských lodí, si generální ředitel Greger Mannsverk dělá starosti, jak podnik restrukturalizovat, aby nepřišel o svých 80 zaměstnanců, z nichž 15 je Rusů.

    Norsko, které není členskou zemí Evropské unie, se připojilo k většině mezinárodních sankcí vůči Rusku, neuzavřelo ale své přístavy pro ruské rybářské lodě, které jsou pro pobřežní města nacházející se jako Kirkenes v arktické části země životně důležité.

    Mannsverk říká, že pokud by Norsko přijalo i toto sankční opatření, musel by polovinu pracovníků loděnice propustit. Zařízení firmy Kimek v ruském Murmansku pokračuje v provozu, nezávisle na hlavním podniku v Kirkenesu.

    „Do budoucnosti plánuji, že naši hlavní klienti nebudou z Ruska. Dnes představují 70 procent zákazníků, v budoucnu by to mělo být asi 20 procent,“ říká Mannsverk v rozsáhlé loděnici, kde je k návratu na moře připravován ruský trauler.

    Bude přeshraniční spolupráce někdy v budoucnu plně obnovena? Norský premiér Jonas Gahr Störe doufá, že ano. „Lidé žijící v této oblasti se domnívají, že hranice musí být respektovány, ale měly také existovat kontakty. Musíme toto období přečkat,“ prohlásil Störe při návštěvě Kirkenesu.

    Sledujte nás na sítích

    Íránský generální prokurátor oznámil zrušení mravnostní policie

    Íránský generální prokurátor oznámil zrušení mravnostní policie, jejíž zásah stál u zrodu současných protivládních protestů. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na zprávu íránské agentury ISNA. Podle ní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí mluvil o konci mravnostní policie na sobotním náboženském setkání ve městě Kom.

    Na Ukrajině se skupina lidí pokusila ukrást nástěnnou malbu Banksyho

    Policie ukrajinského města Hostomel oznámila zatčení skupiny lidí, která se pokusila ukrást graffiti známého anonymního umělce Banksyho. Jelikož ale zasáhla včas, zvládla neporušené dílo zajistit. Nyní je proto pod jejich ochranou. Jednalo se o nástěnnou malbu znázorňující ženu v županu s plynovou maskou a hasicím přístrojem.

    Ukrajinští technici se snaží udržet fungování mobilních telefonů

    Ukrajina se snaží v době války udržet v provozu komunikační linky a armáda techniků z telefonních společností v zemi se zmobilizovala, aby pomohla veřejnosti i politikům zůstat v kontaktu i během opakovaných ruských vzdušných útoků. Technici, kteří jsou v době míru obvykle neviditelní a neopěvovaní, často pracují nepřetržitě, aby udrželi nebo obnovili telefonní spojení, a někdy se kvůli tomu odvažují i do minových polí. Poté, co ruské údery vyřadily dodávky elektřiny, na kterou obvykle fungují mobilní věže, nahodili generátory, aby věže zůstaly v provozu.

    NEJNOVĚJŠÍ

    Íránský generální prokurátor oznámil zrušení mravnostní policie

    Íránský generální prokurátor oznámil zrušení mravnostní policie, jejíž zásah stál u zrodu současných protivládních protestů. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na zprávu íránské agentury ISNA. Podle ní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí mluvil o konci mravnostní policie na sobotním náboženském setkání ve městě Kom.

    Na Ukrajině se skupina lidí pokusila ukrást nástěnnou malbu Banksyho

    Policie ukrajinského města Hostomel oznámila zatčení skupiny lidí, která se pokusila ukrást graffiti známého anonymního umělce Banksyho. Jelikož ale zasáhla včas, zvládla neporušené dílo zajistit. Nyní je proto pod jejich ochranou. Jednalo se o nástěnnou malbu znázorňující ženu v županu s plynovou maskou a hasicím přístrojem.

    Ukrajinští technici se snaží udržet fungování mobilních telefonů

    Ukrajina se snaží v době války udržet v provozu komunikační linky a armáda techniků z telefonních společností v zemi se zmobilizovala, aby pomohla veřejnosti i politikům zůstat v kontaktu i během opakovaných ruských vzdušných útoků. Technici, kteří jsou v době míru obvykle neviditelní a neopěvovaní, často pracují nepřetržitě, aby udrželi nebo obnovili telefonní spojení, a někdy se kvůli tomu odvažují i do minových polí. Poté, co ruské údery vyřadily dodávky elektřiny, na kterou obvykle fungují mobilní věže, nahodili generátory, aby věže zůstaly v provozu.