Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2025 získali tři vědci – Američané Mary E. Brunkow a Fred Ramsdell a Japonec Shimon Sakaguči – za zásadní přínos k pochopení, jak imunitní systém brání tělo před tím, aby útočilo samo na sebe. Informuje o tom CNN, AP News a další servery.
Výbor ocenil jejich objevy v oblasti tzv. periferní imunitní tolerance, které vedly k identifikaci „regulačních T buněk“. Tyto buňky fungují jako kontrolní mechanismus, jenž zabraňuje imunitnímu systému napadat vlastní tkáně. Jejich nedostatek nebo porucha může způsobit autoimunitní onemocnění, jako jsou lupus, revmatoidní artritida či roztroušená skleróza.
Mary Brunkow, Fred Ramsdell and Shimon Sakaguchi have been awarded the 2025 Nobel Prize in Physiology or Medicine for their groundbreaking discoveries concerning peripheral immune tolerance that prevents the immune system from harming the body.
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 6, 2025
The Nobel Prize laureates… pic.twitter.com/h2yVHYSbxH
Podle předsedy Nobelova výboru Olleho Kämpeho tyto poznatky zásadně změnily chápání imunitního systému. Výsledky výzkumu už nyní vedou k novým léčebným přístupům, které by mohly pomoci nejen při autoimunitních chorobách, ale i v boji proti rakovině či při snižování komplikací po transplantacích orgánů a terapiích kmenovými buňkami.
Imunitní systém je podle výboru „evoluční mistrovské dílo“. Chrání tělo tím, že rozpoznává a likviduje patogeny, zatímco vlastní buňky nechává být. Některé mikroorganismy se však dokážou maskovat tak, že se podobají buňkám lidského těla. Pokud se takto „zamaskovaný“ patogen imunitnímu systému zcela ztratí z dohledu, může dojít k chybné reakci, při které začne útočit na vlastní tkáně. Vzniká tak autoimunitní onemocnění.
Buněčná stráž vzniká v brzlíku
Klíčový objev Sakagučiho z roku 1995 spočíval v identifikaci nové skupiny T buněk, které se chovají jako „bezpečnostní stráž“ imunitního systému. Při pokusech na myších zjistil, že tyto regulační T buňky vznikají v brzlíku a zabraňují imunitnímu systému, aby napadal vlastní organismus. Tento objev se stal základem pro desítky dalších studií a otevřel nové možnosti léčby imunitních poruch.
Američtí vědci Brunkow a Ramsdell na Sakagučiho práci navázali a rozšířili ji o klíčové poznatky z molekulární biologie. Společně přispěli k pochopení, jak regulační T buňky udržují rovnováhu mezi obranou těla a tolerancí vůči vlastním tkáním.
Cena je spojena s finanční odměnou 11 milionů švédských korun (asi 21 milionů korun).
Nobelův výbor připomněl i nedávné laureáty: v roce 2024 získali cenu Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA – molekul, které regulují činnost genů. V roce 2023 byla oceněna Katalin Karikó a Drew Weissman za vývoj mRNA vakcín, jež zásadně pomohly v boji proti pandemii covidu.
