Nikaragua propustila z vězení 222 politických vězňů, kteří dnes opustili zemi a odcestovali do USA. Informovala o tom agentura AP. Podle Washingtonu jsou mezi propuštěnými i lidé, kteří byli ve vězení několik let. Odvolací soud v Managui zveřejnil rozhodnutí o okamžité deportaci propuštěných do USA, kteří jsou označeni jako „zrádci vlasti“. Propuštění vězňů přivítal šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Podle Bílého domu bylo propuštění „jednostranným rozhodnutím“ vlády autoritářského prezidenta Daniela Ortegy. „Někteří z těchto lidí strávili roky ve vězení, mnozí z nich kvůli výkonu svých základních práv,“ uvedl zdroj z americké administrativy. Podle něj USA pomohly s přepravou propuštěných, kteří v USA dostanou povolení k pobytu na dva roky z humanitárních důvodů.
Breaking News: Nicaragua released 222 political prisoners in a deal negotiated with Washington as a way to signal a desire to restart relations with the United States, according to U.S. officials.https://t.co/Vws0QbdmgK
— The New York Times (@nytimes) February 9, 2023
Mluvčí odvolacího soudu v Managui dnes oznámil, že byla nařízena „okamžitá deportace“ 222 lidí do Spojených států. Soud je označil za „zrádce vlasti“. Jednalo se o vězně, kteří byli obžalováni z rozvracení samostatnosti a svrchovanosti Nikaraguy, podněcování k násilí a terorismu či ohrožování nejvyšších národních zájmů.
Propuštění politických vězňů označil za konstruktivní krok americký ministr zahraničí. Podle něj to „otevírá dveře k dalšímu dialogu mezi Spojenými státy a Nikaraguou o oblastech, které vzbuzují obavy“. Blinken uvedl, že mezi propuštěnými je i jeden americký občan. Podle agentury AFP ze země odcestovaly i dvě ženy s francouzským občanstvím, jde o matku a dceru odsouzené v lednu k osmi letům vězení.
Nikaragujský parlament dnes schválil v prvním čtení změnu ústavy, která umožní odebrat občanství „zrádcům vlasti“, tedy i těm, kteří byli dnes propuštěni. Parlament, v němž má výraznou většinu Ortegova strana, musí podle AFP o změně hlasovat ještě jednou.
Rozhodnutí o propuštění politických vězňů přivítala ředitelka lidskoprávní organizace Amnesty International pro americký kontinent Erika Guevarová. „Byli ve vězení, protože chránili lidská práva a zvedli hlas proti nemilosrdnému režimu,“ uvedla. Příbuzní lidí odsouzených k mnoha letům odnětí svobody se obávali o život svých blízkých kvůli špatným podmínkám ve věznicích a chatrnému zdraví některých z nich.
Podle nikaragujské iniciativy pro monitorování počtu politických vězňů bylo v zemi na konci ledna zhruba 250 lidí vězněných kvůli politickým názorům. Na konci prosince Meziamerická komise pro lidská práva (CIDH) evidovala 195 politických vězňů.
Represe v Nikaragui zesílily po protivládních demonstracích v roce 2018, které žádaly odstoupení Ortegy a uspořádání svobodných voleb. Při jejich potlačování tehdy zemřelo několik stovek lidí. Režim odsoudil i několik opozičních předáků před prezidentskými volbami v roce 2021, někteří z nich totiž měli šanci porazit Ortegu. Ten je prezidentem od ledna 2007 a u moci se drží právě i díky potlačování opozice.
