Spojenec šéfa Kremlu Vladimira Putina a bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv ve čtvrtek varoval Severoatlantickou alianci (NATO), že porážka Ruska na Ukrajině by mohla vyvolat jadernou válku. Informovaly o tom agentura Reuters a server Al-Džazíra.
„Porážka jaderné mocnosti v konvenční válce může vyvolat jadernou válku,“ uvedl v příspěvku na Telegramu Medveděv, který působí jako místopředseda Putinovy bezpečnostní rady.
Od doby, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu, Medveděv opakovaně hovořil o hrozbě jaderné apokalypsy. Jeho přiznání možnosti porážky Ruska však podle Reuters nyní naznačuje míru znepokojení Moskvy v souvislosti se zvýšenými dodávkami západních zbraní na Ukrajinu.
Former Russian President Dmitry Medvedev, an ally of Kremlin chief Vladimir Putin, warned the Nato that the defeat of Russia in Ukraine could trigger a nuclear war. | @Reuters
— Inquirer (@inquirerdotnet) January 19, 2023
https://t.co/aIEfonLWUk
„Jaderné mocnosti nikdy neprohrály velké konflikty, na nichž by závisel jejich osud,“ prohlásil Medveděv, který byl prezidentem Ruské federace v letech 2008 až 2012.
Představitelé NATO a dalších obranných sil se v pátek sejdou na letecké základně Ramstein v Německu, kde proběhnou jednání o strategii a podpoře snahy Západu porazit Rusko na Ukrajině. Bývalý ruský prezident v této souvislosti uvedl, že by se měli zamyslet nad riziky své politiky.
Sedmapadesátiletý Medveděv, který se dříve prezentoval jako reformátor připravený spolupracovat se Spojenými státy na liberalizaci Ruska, se přetavil na jednoho z nejagresivněji vystupujících členů Putinova kruhu, upozornil server Al-Džazíra.
Ruská federace má nejvíce jaderných zbraní na světě
Rusko a Spojené státy, zdaleka největší jaderné mocnosti, vlastní přibližně 90 procent jaderných hlavic na světě. Podle Federace amerických vědců (FAS) má Rusko 5 977 jaderných hlavic. Spojené státy jich mají 5 428, Čína 350, Francie 290 a Velká Británie 225.
Na otázku, zda Medveděvovy výroky znamenají, že Rusko eskaluje krizi na novou úroveň, odpověděl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov: „Ne, to rozhodně neznamená.“ Zároveň nicméně poznamenal, že byly plně v souladu s ruskou jadernou doktrínou, která umožňuje jaderný úder po „agresi proti Ruské federaci konvenčními zbraněmi, kdy je ohrožena samotná existence státu“.
Putin jako prezident rozhoduje v Rusku o použití jaderných zbraní s konečnou platností. Washington neupřesnil, co by dělal v případě, že by Putin nařídil první použití jaderných zbraní ve válce od roku 1945. Tehdy Spojené státy provedly jaderný útok na japonská města Hirošimu a Nagasaki.
Německý kancléř Olaf Scholz v prosinci prohlásil, že riziko použití jaderných zbraní ze strany Moskvy kleslo. Podle něj šlo o důsledek tlaku, který na Rusko v souvislosti s válkou na Ukrajině vyvinulo mezinárodní společenství.
Putin označuje ruskou „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině jako existenční boj s agresivním a arogantním Západem. Zároveň prohlásil, že Rusko použije všechny dostupné prostředky na ochranu sebe a svého lidu proti jakémukoli agresorovi.
Ruská invaze na Ukrajinu z 24. února vyvolala jeden z nejsmrtonosnějších evropských konfliktů od druhé světové války a největší konfrontaci mezi Moskvou a Západem od kubánské krize v roce 1962.
Západ odsoudil vstup ruských sil na Ukrajinu jako imperiální zábor půdy. Ukrajina přislíbila, že bude bojovat, dokud ze svého území nevyžene posledního ruského vojáka, připomněly zpravodajské servery.
