Maďarský parlament dnes ratifikoval přistoupení Finska k Severoatlantické alianci. Proti bylo jen šest poslanců, pro jich hlasovalo 182 a nikdo se nezdržel. Nadále zůstává podle tiskových agentur nejasné, kdy maďarští poslanci budou hlasovat o ratifikaci švédského vstupu do NATO.
Finsko a Švédsko požádaly o přijetí do aliance společně loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Maďarsko a Turecko byly do dnešního dne posledními členy NATO, které ještě přistoupení dvou skandinávských států nedaly zelenou. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že naléhal na Budapešť i Ankaru, aby žádost skandinávských zemí schválily.
BREAKING: Hungary’s parliament approved Finland’s bid to join NATO, ending months of delays and bringing the Nordic country one step closer to becoming a full member of the Western military alliance. https://t.co/O8HEPJLobH
— The Associated Press (@AP) March 27, 2023
Finská premiérka Sanna Marinová poděkovala Maďarsku za dnešní ratifikaci a zároveň vyzvala k rychlému přijetí Švédska. „Děkuji za jasné rozhodnutí,“ napsala ministerská předsedkyně na twitteru krátce po hlasování maďarských poslanců. „Členství Finska a Švédska v NATO posiluje bezpečnost celé aliance. Je v zájmu všech, aby Švédsko bylo před summitem ve Vilniusu také členem NATO,“ dodala. Alianční summit v litevské metropoli se má konat v červenci.
Termín hlasování o přistoupení Švédska do aliance dosud nebyl v maďarském parlamentu stanoven. Poradce premiéra Viktora Orbána na twitteru uvedl, že Maďarsko podporuje vstup Švédska do NATO, ale rozhodnutí je na parlamentu. „Někteří poslanci jsou znepokojení tím, že někteří švédští vládní představitelé mají ve zvyku ustavičně zpochybňovat stav maďarské demokracie a tím urážet naše voliče, poslance a zemi jako celek,“ upozornil Balász Orbán. Navzdory shodnému příjmení není příbuzný s předsedou vlády, poznamenala agentura Reuters.
Agentura připomněla, že zákonodárci z premiérovy strany Fidesz, kteří mají v parlamentu většinu, obvykle hlasují v souladu s vládní politikou.
Maďarsko v současnosti jedná s Evropskou komisi, která zadržuje Budapešti peníze z fondů Evropské unie kvůli korupci a obavám, že vláda narušuje demokratická práva. Premiér Orbán tato obvinění odmítá.
Opoziční poslankyně Ágnes Vadaiová řekla agentuře AP, že vládní strana používá záminky, aby odsunula hlasování o vstupu Švédska do NATO až na duben či dokonce květen. „Neexistuje žádný skutečný důvod, proč nepodpořit tyto země. Vstup do NATO by neměl být záležitostí osobních pocitů či vydírání,“ uvedla Vadaiová, která bývala státní tajemnicí na ministerstvu obrany.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pátek AP řekl, že ustavičná kritika Maďarska ze strany Západu v demokratických a kulturních otázkách způsobila, že maďarská vláda se zdráhá nabídnout podporu v praktických záležitostech, konkrétně v posilování NATO vůči Rusku.
Někteří maďarští opoziční politici a analytici se domnívají, že tahanice o ratifikaci měly přimět Švédsko a Finsko, aby podpořily uvolnění miliard eur z fondů EU pro Budapešť. Ale ředitel provládního institutu Nézöpont Sámuel Ágoston Mráz řekl AP, že Maďarsko neučiní žádný krok ohledně Švédska, dokud se Turecko nerozhodne, zda schválí švédské členství v NATO. Maďarsko „nechce rozhodovat proti Turkům“ a také chce od Stockholmu záruky zlepšení bilaterálních vztahů, řekl Mráz.
Také v Turecku se pravděpodobně Finové dočkají souhlasu dříve než Švédové. V polovině tohoto měsíce turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ujistil svého finského kolegu Sauliho Niinistöa, že Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti. Vyjádřil přitom naději, že zákonodárci vstup severské země potvrdí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku.
Švédsko bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat. Důvodem je podle Ankary nedostatečné potírání skupin, které Turecko považuje za teroristické.
