Již devět měsíců trvá ruská invaze na Ukrajině. Izrael je zmítán krvavým sporem o území s Palestinou. Lidstvo provázejí války od nepaměti. Podle expertů, kteří se o tom rozepsali pro server Live Science, je člověk násilnou formou života s agresí v krvi. Monstrem se přitom může stát úplně každý.
První lidské civilizace se zrodily před 3000 až 4000 lety. Od té doby asi miliarda lidí zahynula ve válkách, napsal Brian Hedges v knize „What Every Person Should Know About War“. Lidstvo podle autora zažilo pouze 268 let míru, zbytek své existence strávilo ve válkách.
Válčení není moderním fenoménem. Ale opravdu je násilí nedílnou součástí lidské existence? Vyvinuli jsme se k tomu, abychom byli agresivní? Pro Live Science to vysvětlilo několik odborníků.
Nejprve se pro pochopení násilné povahy člověka musíme podívat na naše příbuzné, šimpanze. Studie z roku 2014 publikovaná v časopise Nature popsala nám nejbližšího primáta jako druh, který praktikuje násilí s cílem zabít obdobně jako lidé.
Násilí mohlo být součástí předchůdců lidí, alespoň v případě posledního společného předka se šimpanzi před 8 miliony let. Agresivní chování by se v tom případ táhlo napříč dějinami Homo sapiens.
Are humans inherently violent? https://t.co/KERhTIyQyn
— Live Science (@LiveScience) November 20, 2022
„Násilí je hybnou silou velké části lidské historie. Všechny rané říše byly postaveny na zastrašování a násilí,“ napsal prostřednictvím emialu Live Science kognitivní vědec a evoluční psycholog z Missourské univerzity v americkém městě Columbia David C. Geary.
Evoluční psycholog Pat Barclay z Guelphské univerzity připomněl důkazy o násilí ještě před písemnými důkazy. Stopy agresivních konfliktů na sobě nesou kosti poškozené hroty šípů či lebky poznamenané bodnými ranami.
Barclay nicméně upozorňuje na odlišnosti v míře násilí mezi kulturami a zeměmi kdysi i dnes. Národy zaměřené na dobývání a plenění území měly vždy větší sklony k násilí s cílem zabít či podrobit než národy kočovné.
Smrtící infekční nemoc
V moderní historii je podle odborníka mnohem násilnější americká kultura než většina evropských kultur. Upozorňuje, že v některých společnostech umírá až polovina mužů rukou jiných mužů, v moderním Japonsku je zase násilí naprosto výjimečné.
Moudro „násilí plodí další násilí“ přitom podle něj není smyšlené. V národech zmítaných dlouhodobými konflikty se násilí dědí z generaci na generaci. Epidemiolog z Univerzity Illinois Gary Slutkin uvedl, že tím násilí připomíná infekční nemoc.
Touto nemocí se podle specialisty na politické násilí Brada Evanse na Universityof Bath může v závislosti na atmosféře ve společnosti nakazit každý, dokonce i lidé žijící v té nejmírumilovnější a nejprogresivnější společnosti. „Ve smrtící monstra se mohou změnit i obyčejní lidé ctící řád a zákony,“ uvedl Evans. Tvrdí, že násilí je komplexním problémem, na něhož neexistuje žádný vzorec.
Barclay i Evans připomínají studie, podle kterých je mnohem lehčí páchat násilí na osobách, od nichž jsme dál, nevidíme jim do tváří a vůbec je neznáme. Je snazší zabít někoho na kilometry daleko raketou, střelou z děla, bombou z dronu či dokonce jadernou hlavicí než například nožem.
Zabíjení je rovněž podle Barclaye jednodušší, když vůdce vytvoří mezi jednotlivými národy či etniky psychologickou bariéru. Tím myslí dehumanizaci, která vede k pocitu nadřazenosti agresivního národa či skupiny.
Barclay je navzdory násilnému chování zakořeněnému v lidské nátuře optimistou. „Objektivně vzato je dnes u každého jednotlivce mnohem menší pravděpodobnost, že bude trpět násilím než v dřívějších dobách,“ řekl expert. Podle něj žijeme i přes světové dění v nejmírumilovnější době v porovnání s minulostí. Důvodem jsou zákony, justice a policie, díky čemuž je nižší kriminalita.