-4.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Protext ČTKLIBERTY Ostrava dosáhla nejlepších výsledků ve výrobě za poslední roky

LIBERTY Ostrava dosáhla nejlepších výsledků ve výrobě za poslední roky

Ostrava 26. dubna 2022 (PROTEXT) – LIBERTY Ostrava loni dosáhla rekordních výsledků ve výrobě od převzetí skupinou LIBERTY v červenci roku 2019. Vzrostl i objem produkce finálních výrobků – za tepla válcovaných svitků, stavební oceli a trubek. Je to zásluha nejen řady provozních a technických vylepšení, do nichž LIBERTY Ostrava v uplynulých dvou letech investovala celkem přes dvě miliardy korun, ale také mimořádného nasazení všech zaměstnanců, kteří pomohli udržet výrobu i v době šířící se epidemie covidu-19. Huti se tak podařilo využít loňskou silnou poptávku po oceli a ocelových výrobcích a mimořádným objemem své produkce kompenzovat negativní dopady extrémního nárůstu cen energií.

V roce 2021 vyrobila ostravská huť 2,28 milionu tun tekuté oceli, o 33 procent více než předloni a zároveň nejvíce od roku 2016 a 1,93 milionu tun surového železa, což je o 35 procent více než v roce 2020. Výroba finálních produktů meziročně stoupla na 2,16 milionu tun, což představuje nárůst o téměř 30 procent, přičemž výroba ploché oceli vzrostla dokonce o 84 procent na 680 000 tun a produkce dlouhých výrobků o 19 % na téměř 1.5 milionu tun. V prodeji bezešvých trubek, kterých se loni vyrobilo přes 136 tisíc tun, dosáhla LIBERTY Ostrava v roce 2021 více než pětiprocentního podílu na trhu Evropské unie, což je nejvíce za posledních pět let.

„Loňské skvělé výsledky jsou dokladem mimořádného úsilí všech zaměstnanců, kterým patří naše poděkování za to, jak dokázali zvládnout těžké období epidemie koronoviru. Svědčí ale také o tom, že úsilí a prostředky, které LIBERTY do modernizace ostravské huti od roku 2019 vkládá, jsou využívány k zajištění dlouhodobé budoucnosti podniku a všech, kdo zde pracují. Práce na transformaci LIBERTY Ostrava v regionálního šampiona ve výrobě zelené oceli a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030 jsou již v plném proudu. To je pro nás všechny, kteří se na této proměně podílíme, velkou motivací,“ řekl Paramjit Kahlon, generální ředitel pro hutní výrobu a těžbu ve skupině LIBERTY Steel.

Výrobní výsledky roku 2021 šly ruku v ruce také se zlepšováním kvality výroby. Přispělo k nim mimořádné nasazení zaměstnanců huti, ale také četná provozní a technická zlepšení, realizovaná od akvizice v roce 2019. Loni huť například zahájila postupnou modernizaci Steckelovy válcovny. Investice ve výši téměř 1 miliardy korun zvýší spolehlivost jediného výrobce pásové oceli válcované za tepla v České republice, zlepší kvalitu výrobků a zvedne roční výrobu válcovny na více než 1 milion tun pásu za rok. Celkem 80 milionů korun vynaložila na rozšíření výroby závitových tyčí, výrobku s vysokou přidanou hodnotou, jehož je LIBERTY Ostrava jediným výrobcem v České republice a který může dodávat svým klientům po celém světě v objemu stovek tun ročně.

Ukončena je též modernizaci linky Arnold na výrobu silničních svodidel používaných v záchytných systémech. Investice v celkové výši 15,5 milionu korun umožnila nejprve rozšířit sortiment svodnic a posléze také prodloužit jejich délku o téměř 50 procent na více než šest metrů, čímž se usnadní a zrychlí jejich montáž. Dalších 15 milionů korun stála nová linka, která v rourovně uzavírá technologický proces výroby naftovodných a pažnicových ocelových trub pro petrochemický průmysl. Linka pomohla zautomatizovat výrobní proces, zvýšit přesnost a kvalitu závěrečných úkonů i kapacitu všech značicích zařízení.

Skupina LIBERTY Steel plánuje v následujících osmi letech investovat do přeměny LIBERTY Ostrava v uhlíkově neutrálního výrobce zelené oceli miliardy korun. Klíčovým prvkem programu dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030 bude výměna stávajících čtyř tandemových pecí ocelárny za dvě hybridní elektrické obloukové pece, které huti umožní v kombinaci s připojením k síti velmi vysokého napětí využívat většího objemu ocelového šrotu a dalších železonosných vstupů, a snížit tak její závislost na dováženém uhlí a železné rudě a dramaticky omezit emise CO2. Dodavatel nové technologie již byl vybrán a v krátké době se očekává podepsání smlouvy.

„Očekávaný podpis smlouvy s dodavatelem nových ocelářských pecí bude důležitým krokem na naší cestě k transformaci na výrobce zelené oceli. Zároveň budeme dále pracovat na zvyšování produkce na více než 3 miliony tun oceli ročně. Loňská čísla potvrzují, že jsme udělali obrovský pokrok při zlepšování výkonnosti huti a utvrzují nás v přesvědčení, že se nám do roku 2030 podaří dosáhnout našich cílů v oblasti GREESTEEL i přes celosvětově napjatou situaci zejména na trzích s komoditami,“ doplnil výkonný ředitel LIBERTY Ostrava Aleksandr Ivanov.

Součástí transformace je také rozsáhlá modernizace válcoven, která zlepší kvalitu finální výroby a rozšíří výrobkové portfolio o další produkty s vysokou přidanou hodnotou. Investice budou zahrnovat také vytvoření elektráren na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů i rozvoj GREENSTEEL Akademie, jejímž cílem je zvyšovat kvalifikaci stávající pracovní síly a povzbudit zájem nových lidí o práci v ocelářství.

LIBERTY Ostrava je integrovaný hutní podnik s roční výrobní kapacitou 3,6 milionu tun oceli, která se uplatňuje zejména ve stavebnictví, strojírenství a petrochemickém průmyslu. Je tuzemským lídrem ve výrobě silničních svodidel a trubek. Kromě českého trhu dodává své výrobky do více než 40 zemí světa. Spolu s dceřinými společnostmi má 6000 zaměstnanců. Díky nadstandardní ekologizaci vyrábí své výrobky s minimálním možným dopadem na životní prostředí. Huť patří do skupiny LIBERTY Steel Group.

LIBERTY Steel Group je součástí globálního uskupení GFG Alliance, patřícího rodině Sanjeeva Gupty. GFG Alliance má tři nezávislé průmyslové divize: ocelářskou LIBERTY Steel Group, hliníkářskou ALVANCE a energetickou SIMEC, které sdílejí stejné hodnoty a usilují o dlouhodobě udržitelnou budoucnost pro průmysl i společnost. GFG Alliance působí v 30 zemích světa, kde má celkem 35 000 zaměstnanců a obrat ve výši přes 20 miliard USD.

www.libertysteelgroup.com/cz/

www.libertysteelgroup.com

www.gfgalliance.com

.

Reklama

Doporučujeme

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama