Prvními zeměmi Latinské Ameriky, které ve čtvrtek spustily rozsáhlý vakcinační program, jsou Mexiko, Chile a Kostarika. Informuje o tom server BBC.
Devětapadesátiletá zdravotní sestra María Irene Ramirézová se stala prvním člověkem, který očkování na kontinentu podstoupil. Podle deníku El Universal později uvedla: „Máme strach, ale musíme se pohnout z místa. A já chci zůstat v první linii.“
Mexiko zatím zaznamenalo jeden z nejvyšších počtů zemřelých na covid-19. Hůře jsou na tom jenom Spojené státy, Brazílie a Indie.
První dodávka vakcín společnosti Pfizer-BioNTech, čítající 3 000 dávek, dorazila do země ve středu. Celkem má Mexiko objednaných 34 milionů dávek.
Všichni zdravotníci zapojení do léčby nakažených by měli být podle mexické vlády oočkováni do konce března příštího roku.
Mexická zdravotní sestra je očkována vakcínou společnosti Pfizer-BioNTech.
Krátce po Mexiku začaly s očkováním vakcínami americko-německé společnosti Pfizer-BioNTech také Chile a Kostarika.
V řádu dní zahájí očkovací kampaň také Argentina, která se rozhodla pro ruskou vakcínu Sputnik V. Prvních 300 000 dávek dorazilo podle BBC do Buenos Aires už včera ráno.
Argentinské úřady schválily jejich použití v nouzovém režimu. Prezident Alberto Fernández oznámil, že se sám nechá látkou oočkovat, aby dokázal, že je bezpečná.
Západní země v minulosti kritizovaly rychlost, s jakou Rusko ke schvalování vakcíny přistoupilo. Podezření o její bezpečnosti se objevilo i v samotném Rusku.
Podle argentinského ministra Santiaga Cafiera „není zájmem vlády zaplést do jakékoliv jiné diskuze než je ta, která se týká zdraví Argentinců“.
Brazílie, která má nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s pandemií v regionu, začne očkovat až v polovině února. Prezident Jair Bolsonaro se nechal slyšet, že očkování nepodstoupí, protože nemoc prodělal a doufá, že je proti ní nyní imunní.
