Kolumbie plánuje převézt desítky „kokainových hrochů“ – potomků soukromého zvěřince obchodníka s drogami Pabla Escobara – do nových domovů v Indii a Mexiku. Chce tak regulovat jejich rychle rostoucí populaci. Informuje o tom CNN, CBS News a další servery.
Podle kolumbijské vlády je nyní hrochů 130 až 160 a rozšířili se daleko za hranice Escobarova bývalého ranče Hacienda Napoles. Tam zpočátku přebývali jen jeden samec a tři samice.
Colombia plans to fly dozens of its “cocaine hippos” to new homes in India and Mexico https://t.co/jrx9DNEotq
— CNN (@CNN) March 4, 2023
Původní hroši byli součástí sbírky exotických zvířat, kterou Escobar shromáždil v 80. letech 20. století na svém ranči asi 250 km od Medellínu. Po jeho smrti v roce 1993 úřady přemístily většinu ostatních zvířat, ale ne hrochy. Jejich přeprava byla totiž příliš obtížná, píše CNN.
Od té doby se však začali rychle rozmnožovat a rozšířili svůj areál v povodí řeky Magdalena. Podle úřadů nyní představují problém pro životní prostředí a navíc znepokojují obyvatele v okolí.
Studie v časopise Nature varovala, že jejich počet by se mohl během dvou desetiletí vyšplhat až na 1 500. Dříve se úřady snažily jejich populaci kontrolovat pomocí kastrací a „injekcí“ antikoncepčních šipek. Antikoncepční zásahy však měly jen omezený úspěch.
Nyní je v plánu převést 70 hrochů do přírodních rezervací v Indii a Mexiku, uvedl na Twitteru guvernér provincie Antioquia, kde se Hacienda Napoles nachází. Šedesát hrochů má letět do Indie a deset do Mexika.
Zpátky do Afriky nemůžou
Odborný termín pro tuto operaci je „translokace“, vysvětlil guvernér Aníbal Gaviria v rozhovoru pro kolumbijský rozhlas. Jde o přesun hrochů z jedné země, která není jejich přirozeným prostředím, do jiné, která také není jejich přirozeným prostředím.
Cílem bylo „převézt je do zemí, kde mají tyto instituce kapacitu je přijmout. Řádně je usídlit a kontrolovat jejich rozmnožování,“ uvedl Gaviria. Poslat hrochy zpět do jejich rodné země v Africe nešlo, dodal.
Odesláním hrochů zpět do Afriky hrozilo, že způsobí více škody než užitku. A to jak hrochům samotným, tak místnímu ekosystému, vysvětlila již dříve pro CNN María Ángela Echeverry, profesorka biologie na Javeriana University.
„Pokaždé, když přemisťujeme zvířata nebo rostliny z jednoho místa na druhé, přemisťujeme také jejich patogeny, bakterie a viry. A mohli bychom do Afriky přinést nové nemoci, a to nejen pro hrochy, kteří jsou tam ve volné přírodě, ale i nové nemoci pro celý africký ekosystém, který se s tímto typem nemocí nevyvinul,“ řekla Echeverry.
Kromě snížení počtu hrochů v Kolumbii úřady doufají, že se naučí, jak regulovat zbývající populaci. Ta je považována za potenciální turistickou atrakci.
Hroši budou převáženi v účelově zřízených boxech, řekl Gaviria v rozhlasovém rozhovoru, a zpočátku nebudou uspáváni. Dodal však, že „nouzová sedace“ je možná, pokud by některé ze zvířat během letu přemohly nervy.
Přemístění by mohlo být dokončeno v první polovině letošního roku, pokud budou urychleně vydána potřebná povolení. A to zejména od Kolumbijského zemědělského institutu, uvedl Gaviria.
Invazní a lidem nebezpečný druh
Hroši jsou některými považováni za invazivní druh, který může představovat nebezpečí pro místní ekosystémy a někdy i pro člověka. Výzkum upozornil na negativní vliv hrošího odpadu na hladinu kyslíku ve vodních nádržích, což může mít vliv na ryby, ale i na lidi.
Časopis Nature citoval práci z roku 2019, podle níž se v jezerech, kde se vyskytují hroši, vyskytuje více sinic, které jsou spojovány s toxickými řasami. Tyto květy mohou snížit kvalitu vody a způsobit hromadný úhyn ryb, což má dopad na místní rybářské komunity.
Podle studie Biological Conservation publikované v roce 2021 mohou hroši představovat také hrozbu pro zemědělství a bezpečnost lidí. Hroši mohou požírat nebo poškozovat úrodu a nepřátelsky reagovat na lidi. „Hroši žijí ve stádech, jsou poměrně agresivní. Jsou velmi teritoriální a obecně požírají rostliny,“ uvedl profesor Echeverry.
Ačkoli „kokainoví hroši“ nejsou v Kolumbii původní, předpokládá se, že zdejší terén je pro jejich rozmnožování příznivý. Má mělké vodní zdroje a velkou koncentraci potravy.
Kolumbie dosud nebyla schopna vyřešit problém, který se – slovy Gavirii pro Blu Radio – „vymkl kontrole“. Jak píše CBS News, před dvěma lety se kolumbijská vláda dokonce rozhodla hrochy vybít. Federální soud rozhodl, že hroši mohou být uznáni za lidi nebo „zainteresované osoby“ se zákonnými právy v USA. Toto nařízení nemá v Kolumbii, kde hroši žijí, žádnou váhu, řekl právní expert.
Zda nejnovější snahy uspějí tam, kde snahy o kontrolu porodnosti selhaly, se teprve ukáže.