Japonsko i nadále bojuje s dopady světové pandemie a vysoké inflace. V posledním čtvrtletí loňského roku se její ekonomice nedařilo tak, jak ekonomové předpokládali. Vzrostla totiž pouze o 0,2 procenta. Prozatím se ovšem vyhnula recesi. Za loňský rok tak posílila o 1,1 procenta. Informoval o tom server Al Jazeera a CNBC.
Analytikové odhadovali růst japonské ekonomiky v posledním čtvrtletí na 0,5 procenta. Takového výsledku se ovšem nedočkali. Japonsko totiž čelí nejen rostoucím životním nákladům a zpomalující se světové ekonomice, ale také dopadům světové pandemie. Tamní ekonomika tak podle serveru Al Jazeera v posledních třech měsících loňského roku vzrostla pouze o 0,2 procenta.
Na úplnou obnovu tedy nestačilo ani říjnové otevření hranic a opětovné přivítání turistů po více než dvou letech. Japonsko mělo přitom až donedávna jedna z nejpřísnějších opatření proti šíření koronaviru. Nejnovější ekonomická data zveřejnila japonská vláda v úterý. Podle nich také třetí největší ekonomika světa posílila minulý rok o 1,1 procenta. Informoval o tom server Business News.
Japan’s economy rebounds less than expected amid COVID recovery https://t.co/c591fC782J pic.twitter.com/sAYUiHJvZL
— Al Jazeera English (@AJEnglish) February 14, 2023
„Recesi očekáváme v Japonsku v první polovině letošního roku. Směřují k ní totiž i ostatní pokročilé ekonomiky světa. Investice podniků navíc oslabují mnohem rychleji, než jsme předpokládali,“ vyjádřil se podle serveru CNBC k situaci ekonom firmy Capital Economics Darren Tay. Přesto japonská vláda doufá v navýšení domácí spotřeby. Ta by naopak pomohla zvednout domácnostem příjmy a zvládnout tak rostoucí životní náklady.
I přes vysokou inflaci odmítá centrální banka Japonska navýšit úrokové sazby
Druhou největší ekonomiku Asie ale i nadále trápí vysoká inflace. Je totiž stále vyšší než cíl tamní centrální banky, stanovený na 2 procenta. Spotřebitelské ceny navíc v prosinci vzrostly nejrychleji od roku 1981, a to o 4 procenta oproti předchozímu roku. Centrální banka Japonska ovšem odmítá zvyšovat úrokové sazby. Takovou taktiku přitom v boji proti inflaci zvolily téměř všechny největší ekonomiky světa.
Ekonomové se tím snaží přimět domácnosti k méně častému utrácení a tedy šetření, které by následně snížilo i inflaci. Zastáncem nízkých úrokových sazeb je v Japonsku především současný guvernér centrální banky Haruhiko Kuroda. V úřadu ovšem skončí letos v dubnu. Mnozí ekonomové proto předpokládají, že by jeho nástupce mohl současnou politiku změnit. Nominovat ho má premiér Fumio Kishida v úterý.
