Na rozlehlém moskevském tržišti se suvenýry Izmajlovo mohou zákazníci najít hrnky a trika připomínající ruské nasazení vojáků na Ukrajině – ale z roku 2014, tedy z doby anexe poloostrova Krym. „Speciální vojenskou operaci“, která začala před půl rokem, tam nepřipomíná nic. Napříč metropolí je jen málo zjevných známek toho, že se Rusko účastní nejhorších bojů v Evropě od druhé světové války, píše agentura AP.
Vyobrazení znaku „Z“, které se původně šířilo jako ikona boje, přičemž připomínalo znaky na ruských vojenských vozidlech, je k vidění jen stěží. Na autobusových zastávkách jsou roztroušeny plakáty s netečnými tvářemi toho či onoho vojáka a nápis: „Sláva ruským hrdinům.“ Neposkytují žádné vodítko k tomu, co udělal a kde to udělal.
At Moscow’s sprawling Izmailovsky outdoor souvenir market, shoppers can find cups and T-shirts commemorating Russia’s deployment of troops into Ukraine – but from the 2014 annexation of the Crimean Peninsula. There’s nothing about the „special military… https://t.co/By7V0InxTp
— The Washington Times (@WashTimes) August 23, 2022
Veřejná zdrženlivost – či popírání – operace na Ukrajině je v zemi, kde jsou vojenské činy hluboce zakořeněny ve společenské struktuře, zarážející. Anexe Krymu téměř okamžitě vyprodukovala memy, zejména vyobrazení prezidenta Vladimira Putina coby „nejzdvořilejšího člověka“, což je domýšlivá varianta charakteristiky ruských vojáků coby „zdvořilých lidí“ (zdvořilí lidé – vežlivyje ljudi – bylo v roce 2014 označení pro ruské vojáky okupující Krym, pozn. ČTK). Den vítězství, připomínající porážku nacistického Německa, je pak obsedantně dodržován a týdny dopředu očekáván.
V prodejně autorizovaného prodejce značky Lamborghini na Kutuzovském prospektu, jednom z hlavních moskevských bulvárů, stále visí transparent ke Dni vítězství. V hale vládne tma. Lamborghini se z Ruska stáhlo spolu se stovkami dalších zahraničních společností poté, co Rusko vyslalo vojáky na Ukrajinu.
Nejviditelnějším důkazem konfliktu v Moskvě jsou potemnělé výlohy a opuštěné prostory v nákupních centrech, v nichž se dříve nacházely oblíbené prodejny rychlého občerstvení, jako je McDonald’s nebo Starbucks. Odchod těchto firem byl psychologickou ranou pro Moskvany, kteří si zvykli na nablýskané vymoženosti konzumní kultury. „Zpočátku jsme byli velmi zklamaní. Ale začaly se objevovat obchody, které je nahradily,“ míní mladý muž Jegor Driganov. Bývalé prodejny McDonald’s a Starbucks získali ruští podnikatelé, kteří rychle otevřeli de facto jejich kopie. Ačkoliv se víra v to, že Rusko dokáže vytvořit domácí alternativy k podnikům, jež odešly, stala mezi úředníky článkem víry, mnoho Rusů má v soukromí pochybnosti.
Centrum Levada, jediné ruské nezávislé středisko pro průzkum veřejného mínění, zjistilo, že 81 procent Rusů věří, že země bude schopna nahradit zahraniční potravinářské provozy domácími alternativami. Pouze 41 procent si myslí, že místní průmysl dokáže plně nahradit elektronické zboží, a jen třetina věří, že domácí výroba automobilů dokáže nahradit ztráty z dovozu. Automobilový průmysl zasáhly sankce, které zastavily dodávky součástek. Státní statistický úřad uvedl, že výroba automobilů v květnu klesla o 97 procent oproti stejnému měsíci roku 2021. Putin nedávno přiznal, že ruské loděnice rovněž trpí nedostatkem dodávek.
Panika, která zachvátila Rusko bezprostředně po zavedení rozsáhlých západních sankcí a odchodu zahraničních společností, polevila. Rubl, jenž bezprostředně po sankcích ztratil polovinu své hodnoty vůči dolaru, se nejen odrazil, ale vzrostl na úroveň, jakou už léta neviděl. Ale jakkoliv je to dobré pro národní hrdost, je to zátěž pro průmyslová odvětví závislá na vývozu, jejichž výrobky podražily.
Ekonomické vyhlídky Ruska nejsou zdaleka jasné. Nezaměstnanost v rozporu s mnoha předpověďmi klesá. Hrubý domácí produkt však ve druhém čtvrtletí roku (tedy prvním období, po jehož celou dobu se na Ukrajině bojuje) prudce poklesl o čtyři procenta a za celý rok se předpokládá pokles o téměř osm procent. Inflace se letos odhaduje na 15 procent. „Zdá se mi, že je každému jasné, že už to nebude jako dřív,“ varovala guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová na nedávném mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. „Vnější podmínky se změnily skutečně na dlouhou dobu, ne-li navždy,“ dodala.
Jakkoliv jsou však blížící se ekonomické potíže zřejmé, nezdá se, že by vyvolávaly široké znepokojení. Izmajlovský prodejce suvenýrů Michail Suchorukov pokrčil nad obavami rameny, přestože evropské sankce na leteckou dopravu do Ruska přerušily velkou část turistického obchodu, jenž je pro něj důležitý. „Je to periodické, jako vlna,“ řekl.
„Moskva vede svůj normální život, protože se lidé snaží zachovat si pocit normálnosti a relativního psychologického pohodlí,“ míní Nikolaj Petrov z think-tanku Chatham House. „Rusko se plnou parou řítí do slepé uličky a lidé na to většinou raději nemyslí a žijí si své životy,“ dodal. Petrov také naznačil, že Moskvané se nacházejí uprostřed „letního efektu, kdy člověk ani tak nesleduje, co se děje ve světě, dokonce ani v sousední zemi, ale spíše si buduje svou vlastní realitu s rodinou, dovolenou a podobně“.
Touha po dovolené je v době sankcí svérázným úspěchem ruského pocitu soběstačnosti. Rusové, kterým bylo odepřeno snadné letecké spojení se západní Evropou, si našli domácí exotické destinace, jako je ostrov Sachalin, vzdálený 6300 kilometrů od Moskvy. Cestovní ruch tam údajně vzrostl o 25 procent. A návštěvnost pláží v Kaliningradu u Baltského moře dosáhly historicky nejvyšších denních hodnot. Očekává se však, že cestovní ruch na Krym poklesne o zhruba 40 procent.
Ačkoliv moskevské ulice zuřící konflikt příliš nepřipomínají, u zpráv je to jinak. Vlajkový zpravodajský magazín státní televize Vesti nedeli nedávno věnoval operaci na Ukrajině téměř hodinu, tedy asi polovinu svého vysílacího času. Dlouhé segmenty vykreslovaly armádu Kremlu jako vysoce efektivní, používající špičkové zbraně. Na státní televizi jako na hlavní zdroj informací spoléhá přibližně 60 procent Rusů, kteří ji ale zároveň mohou považovat za nespolehlivou. Průzkum centra Levada z tohoto měsíce ukázal, že plných 65 procent Rusů nevěří něčemu nebo všemu, co vidí ve státních médiích o Ukrajině.
„Existuje mnoho (mediálních) zdrojů“, které jsou protiváhou státní televize, řekl mladík Driganov. Mnoho z těchto zdrojů je však přístupných jen přes virtuální soukromou síť VPN. Rusko zakázalo nebo zablokovalo celou řadu zahraničních zpravodajských médií, šikanuje kritická domácí média a zakázalo používání facebooku a twitteru.
V represivním prostředí je hodnocení názorů obyvatel jako celku, a to i mezinárodně uznávaným centrem Levada, nejisté. Podle jeho průzkumu veřejného mínění podporuje vojenskou operaci přibližně 75 procent Rusů, ale méně než polovina z nich tak činí bezvýhradně. Někteří z těch, co se vyjadřují nejednoznačně, zřejmě vyjádřili podporu „jen pro jistotu, v obavě z následků pro ně samotné“, řekl Denis Volkov, ředitel centra Levada.
