Italský parlament volí po sedmi letech nového prezidenta. Jedním z kandidátů je i současný předseda vlády Mario Draghi. Ani ve čtvrtém kole hlasování to však nevypadá na průkazný výsledek. Informuje o tom agentura Reuters.
Italský prezident Sergio Mattarella pomalu končí své funkční období. Kdo bude jeho nástupcem však stále není jasné, přestože by měl odstoupit již 3. února. Politické strany se totiž stále nemohou shodnout, kdo zemi dalších sedm let povede.
Tajného hlasování se zúčastňuje více než 1000 zákonodárců a regionálních delegátů, uvádí The Guardian.
Ve čtvrtek probíhá od deseti hodin již čtvrté kolo hlasování. Ani středopravice, ani středolevice nemá dostatek hlasů k prosazení svého kandidáta, píše agentura Reuters.
Premiér Mario Draghi je dle serveru DW největším favoritem, ale někteří se obávají, že jakákoli změna vlády by mohla vyvolat destabilizaci a předčasné volby. Draghi jako předseda vlády přinesl do chaotické italské politiky potřebnou stabilitu, dodává server.
Franco Pavoncello, profesor politologie, pak dodává pro deník, že je to poněkud složité. „Máme zde hvězdného premiéra, který je považován za jednoho z velkých lídrů západního světa. Na druhou stranu je zde pocit, že by mohl být jistější jako prezident než jako premiér, pokud najde dobrou náhradu.“
Pokud by byl Draghi zvolen, Vittorio Colao, ministr pro technologické inovace, je údajně připraven ho ve funkci nahradit, uvádí The Guardian.
Od čtvrtka je potřeba většina
Hlasovat započal parlament již 24. ledna. Tři dny tajného hlasování ale zatím nevedly ke zvolení kandidáta. Dosud bylo potřeba, aby nadcházející prezident získal k vítězství dvoutřetinovou většinu. Od čtvrtka tato hranice klesla na nadpoloviční většinu.
Mezi dalšími jmény pak figuruje senátor Pier Ferdinando Casini, bývalý premiér Giuliano Amata a předsedkyně Senátu Elisabetta Casellati.
Nejjednodušším řešením by pro Mattarellu bylo přijmout druhý mandát, uvádí agentura. Ten to ale vyloučil. Ve středečním hlasování se nicméně umístil na prvním místě a získal 125 hlasů.
Italský prezident má převážně ceremoniální funkci. Nicméně volí premiéra a schvaluje a ruší zákony. Má také pravomoc řešit politické krize, dodává The Guardian.