Podle nejnovějších vědeckých zjištění pravidelné a namáhavé cvičení zvyšuje riziko rozvoje nemoci motorického neuronu (MND) u lidí, kteří jsou k onemocnění náchylní, informuje zpravodajský web BBC a deník The Guardian.
Tým na Univerzitě v Sheffieldu uvedl, že na základě jejich studie by nikdo neměl přestat cvičit. Vědci nicméně doufají, že zjištění by mohla vést ke screeningu u lidí, kteří mohou být vystaveni vyššímu riziku.
Celkově se onemocnění motorického neuronu rozvine u jednoho z 300 lidí. Nemoc ovlivňuje schopnost pohybovat se, mluvit a dokonce i dýchat. Motorické neurony, které přenášejí zprávy z mozku do svalů, totiž selhávají. MND tak může dramaticky zkrátit délku života.
Kdo a proč onemocní je zřejmě dáno kombinací genetického rizika, s nímž se člověk narodí, a dalších environmentálních faktorů, které se hromadí po celý život.
„Již nějakou dobu jsme měli podezření, že cvičení je pro MND rizikovým faktorem, ale až dosud bylo toto spojení považováno za kontroverzní,“ řekl doktor Johnathan Cooper-Knock, neurolog z Sheffieldského institutu pro translační neurovědy. „Tato studie potvrzuje, že u některých jedinců časté namáhavé cvičení vede ke zvýšení rizika rozvoje MND,“ doplnil Cooper-Knock.
Studie italských fotbalistů naznačují, že riziko je až šestkrát vyšší než obvykle. Sportovci včetně Roba Burrowa (rugby), Stephena Darbyho (fotbal) a Doddieho Weira (rugby) o této nemoci mluvili otevřeně. „Počet vrcholových sportovců postižených MND není náhoda,“ prohlásil Cooper-Knock.
Přestat cvičit vědci lidem nedoporučují, je třeba další výzkum
Vědci analyzovali data z britského projektu Biobank, který obsahuje genetické vzorky od půl milionu lidí. Pomocí metody zvané mendelovská randomizace přeměnili tato data v experiment.
Studie publikovaná v časopise EBioMedicine ukázala, že mnoho z genů, o nichž je známo, že zvyšují riziko vzniku MND, mění své chování v reakci na cvičení. U osob s mutací nejčastěji spojovanou s MND se podle studie onemocnění rozvine v dřívějším věku, pokud intenzivně cvičí.
Namáhavé a pravidelné bylo definováno jako více než 15–30 minut po více než 2–3 dny v týdnu. Je zřejmé, že u většiny lidí, kteří takto pravidelně cvičí, k rozvoji MND nedojde.
„Nevíme, kdo je v ohrožení, a nešli bychom tak daleko, abychom radili, kdo má a nemá cvičit. Kdyby všichni přestali cvičit, nadělalo by to více škody než užitku,“ konstatoval doktor Cooper-Knock. Podle svých slov však doufá, že jejich práce nakonec povede k podobnému postupu jako při screeningu u fotbalistů zaměřeném na problémy se srdcem.
Vědci předpokládají, že nízká hladina kyslíku v těle během namáhavého cvičení může vést k procesu nazývanému oxidační stres v motorických neuronech. To může vést k poškození a nakonec způsobit smrt buněk u lidí, kteří k tomu mají genetické předpoklady.