Historie ostrova a věznice Alcatraz

Za celých 29 let, co byla v provozu, žádní vězni úspěšně neutekli… nebo se to alespoň tvrdí. Seznamte se s historií tohoto neobyčejného ostrova.

Alcatraz, také označovaný jako „The Rock“ – Skála, má bohatší historii, než si většina lidí uvědomuje. Je domovem nejstaršího funkčního majáku na západním pobřeží, pevnosti z občanské války, která sloužila jako sklad arzenálu pro San Francisco, nechvalně známé federální věznice, a zároveň místem počátku hnutí amerických Indiánů Red Power a také ptačí rezervace.

V roce 1775 Španěl Juan Manuel de Ayala pojmenoval ostrov „La Isla de los Alcatraces“, což v překladu znamená „Ostrov pelikánů“. Od té doby je nejstarším zaznamenaným vlastníkem ostrova Julian Workman, kterého v červnu 1846 pověřil mexický guvernér Pio Pico, aby na něm postavil maják. V roce 1850 prezident Millard Fillmore určil ostrov Alcatraz pro vojenské účely. Stalo se tak až poté, co Amerika získala Kalifornii v roce 1846 v mexicko-americké válce.

Věznili tu i Al Caponeho

Když na počátku 60. let 19. století vypukla americká občanská válka, Alcatraz byl naplněný děly. Sloužil jako sklad a ochrana střelných zbraní pro arzenál San Francisca. Během války byl také používán k uvěznění sympatizantů Konfederace. V roce 1868, po vybudování zděné věznice, byl oficiálně označen jako dlouhodobé zařízení pro vojenské vězně.

Hlavní blok s celami byl postaven v letech 1909 až 1912 a pro zvýšení obranného úsilí byla vyhlouben suchý příkop. Pevnost byla deaktivována coby vojenská věznice v roce 1933 a otevřena jako federální v srpnu 1934. V roce 1963 zde bylo uvězněno mnoho významných zločinců. Mezi nimi i Al Capone, Bumpy Johnson, George „Machine Gun“ Kelly a Robert Franklin Stroud (tzv. Birdman z Alcatrazu). Za celých 29 let provozu však žádní vězni nikdy úspěšně neutekli, nebo alespoň žádní, které by našli živé.

Čtrnáct pokusů o útěk provedlo v průběhu let 36 různých vězňů Alcatrazu. Přestože téměř všichni byli během tohoto procesu zajati nebo zabiti, při dvou útěcích v roce 1937 a červnu 1962 vězni zmizeli beze stopy. Vězení předpokládá, že se všichni utopili (dost pravděpodobně správně v případu z roku 1937). V průběhu let se však objevili informace o pozorování těchto uprchlíků, což vedlo k mnoha spekulacím o jejich možném úspěchu. Útěk z Alcatrazu v roce 1962 inspiroval knihu a film, které přinesly věznici národní slávu.

Věznice byla uzavřena v roce 1963 z důvodu vysokých provozních nákladů ve srovnání s jinými věznicemi. Dalším důvodem byla silná eroze budovy vlivem slané vody. V roce 1976 se ostrov Alcatraz stal součástí národního registru historických míst a v roce 1986 se stal národní kulturní památkou.