Inflace v Argentině poprvé od hyperinflace před více než 30 lety překročila hranici 100 procent. Ceny hospodářských statků v zemi se od minulého roku více než zdvojnásobily. Nejvíce podražily potraviny a nápoje. Jihoamerický stát má ekonomické problémy dlouhá léta. V chudobě tam žije většina lidí. Informují o tom BBC News a Reuters.
Únorová inflace v Argentině dosáhla 102,5 procenta, uvedl tamní statistický úřad. Ceny hospodářských statků se tedy od roku 2022 více než zdvojnásobily. Inflace překonala 100 procent poprvé od hyperinflace v roce 1991, kdy dosáhla trojnásobné hodnoty.
Inflaci částečně mohly podle tamních médií stimulovat prudce rostoucí ceny masa, které během měsíce vzrostly o celých 20 procent. Dobytek a úroda totiž trpí následky dlouhotrvajících vln veder, sucha a nepříznivých povětrnostních podmínek.
Argentina inflation soars past 100% mark https://t.co/grEDBpGbb0
— BBC News (World) (@BBCWorld) March 15, 2023
Největší růst cen v únoru však v porovnání s lednem postihl potraviny a nápoje, které vzrostly o 9,8 procenta, upozornila stanice BBC News. I když působí míra inflace v jihoamerické zemi děsivě, jedná se spíše o symbolickou hodnotu.
Argentina se potýká s obtížnou ekonomickou situací dlouhá léta, přičemž do chudoby se propadla většina jejích obyvatel. „Prostě nic nezbylo, peníze nejsou, lidé nic nemají, tak jak nakupují?“ citovala agentura Reuters rozhořčenou důchodkyni Irenu Devitu.
Politické neshody
Při takto vysoké inflaci se ceny v zemi mění téměř každý den a zákazníci jsou v obchodech často nemile překvapeni. V ulicích lze cítit frustraci a hněv. Argentinská vláda se sice zavázala proti růstu cen zakročit, mzdy místních však výrazně zaostávají za jejich výdaji.
„Jsem unavená, unavená, prostě unavená z toho všeho. Z politiků, kteří bojují, zatímco lidé umírají hlady,“ stěžovala si 50letá Patricia Quiroga. Jedním z plánovaných vládních kroků je například omezit vývoz obilí pro zvýšení domácí poptávky.
Hospodářskou politiku země však narušují dlouhodobé rozpory ve vládě. Loňské léto se během čtyř týdnů uprostřed prohlubující se hospodářské krize vystřídali v politickém kolbišti rovnou tři ministři hospodářství.
Argentinský prezident Alberto Fernández se kromě toho na řešení ekonomické krize neshodoval s viceprezidentkou Cristina Fernández de Kirchner odsouzenou za korupci k šesti letům vězení. Minulý rok v září proto propukly v argentinských ulicích velké protesty.
Vysoké ceny začaly pociťovat argentinské trhy, obchody i domácnosti. Mezinárodní měnový fond (MMF) z toho důvodu schválil v prosinci záchranný balíček pro Argentinu ve výši 6 miliard dolarů. Stát by měl obdržet během 30 měsíců celkem 44 miliard dolarů.