Turecké prezidentské a parlamentní volby by se mohly konat 14. května, tedy zhruba o měsíc dříve, než se dosud předpokládalo. Podle deníku Daily Sabah to dnes naznačil v projevu k poslancům své strany prezident Recep Tayyip Erdogan. Nadcházející volby jsou podle analytiků považovány za největší výzvu pro Erdogana, který je u moci už dvacet let (nejprve byl premiér, od roku 2014 je prezidentem).
„Menderes 14. května řekl: ‚Dost, dáme lidem slovo‘ a volby vyhrál. Náš lid odpoví (opozici) týž den o 73 let později,“ prohlásil Erdogan s odkazem na volby, v nichž 14. května 1950 vyhrála opoziční Demokratická strana. Premiérem se pak stal Adnan Menderes, který byl v úřadu deset let, než ho svrhl vojenský převrat. V září 1961 byl Menderes popraven, pučisté ho odsoudili za zpronevěru státních peněz a přičetli mu zodpovědnost za takzvaný istanbulský pogrom proti Řekům z roku 1955. Měsíc po jeho popravě se konaly volby, po nichž se moci ujala opět civilní vláda, armáda ale měla dál velký vliv na řízení země.
Turkish President Tayyip Erdogan indicated in a speech on Wednesday that parliamentary and presidential elections could be held on May 14, after he said the date should be brought forward from June 18.#Turkey https://t.co/WEbwELOkg1
— The Jerusalem Post (@Jerusalem_Post) January 18, 2023
Menderes byl kritikem laicismu, který prosazoval zakladatel Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk, a po nástupu do čela vlády mimo jiné znovu otevřel tisíce mešit zavřených po nástupu Atatürka. Náboženství Menderes využíval k získání voličů, podobně jako to v této muslimské zemi dělá už řadu let i Erdogan.
V dnešním projevu Erdogan slíbil své straně „velké vítězství“ nad opozičními formacemi. Ty uzavřely alianci, v níž jsou levicové strany, umírnění nacionalisté i strany vedené dřívějšími Erdoganovými spojenci. Tyto strany se ale stále neshodly na jednom kandidátovi do prezidentských voleb. Nečastěji se hovoří o lídrovi Lidové republikánské strany (CHP) Kemalovi Kiliçdarogluovi, velké šance Erdogana porazit by měl podle průzkumů rovněž istanbulský starosta Ekrem Imamoglu, který byl ale v listopadu nepravomocně odsouzen ke dvěma rokům a sedmi měsícům vězení za urážku volební komise v roce 2019. To může Imamoglua z boje o hlavu státu vyřadit.
Trest pro istanbulského starostu opozice označuje za Erdoganovu snahu zbavit se rivalů. Dalším podobným krokem je žádost prokuratury k ústavnímu soudu o zákaz opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), která je třetí největší parlamentní formací. Erdoganova vláda ji viní z podpory terorismu kvůli údajným vazbám na teroristickou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK), což HDP odmítá.
Předchozí dvoje prezidentské volby v Turecku vyhrál Erdogan s velkou převahou a už v prvním kole získal přes 50 procent, takže se druhé kolo nekonalo. Letos se zdá, že souboj bude vyrovnanější, pokud se opozice shodne na společném kandidátovi. V posledním více než roce se totiž Turecko potýká s ekonomickými problémy, zejména rekordní inflací. Výrazný nárůst životních nákladů se Erdogan snaží zmírnit – a získat tak na svou stranu voliče – sadou opatření, mimo jiné zvýšením minimální mzdy a penzí či platů státních úředníků.
Pokud by Erdogan volby prohrál, přineslo by to radikální změny. Opozice slibuje mimo jiné obnovit nezávislost centrální banky či návrat k parlamentnímu systému. Zatím není ale jasné, jak by se nástup nového prezidenta odrazil v zahraniční politice. Turecko za Erdogana je důležitým hráčem na Blízkém východě i v jednání s Ruskem ohledně války na Ukrajině.