Shanna Swan, profesorka na lékařské fakultě Mount Sinai v New Yorku upozornila v rozhovoru pro deník The Guardian, že za několik desítek let lidé možná budou muset navštívit lékaře v případě, že si budou chtít pořídit potomka. Z tohoto problému vědkyně viní převážně chemické látky.
Neplodnost či problémy s reprodukcí jsou tématy, o kterých lidé neradi mluví. Profesorka Shanna Swan, jež se zabývá trendy plodnosti, říká, že si lidé uvědomují, že máme reprodukční krizi, myslí si ovšem, že to souvisí s odkládáním rodičovství či životním stylem. Dle Swan jsou však hlavní příčinou chemikálie. Dodává, že neříká, že jiné faktory nemají vliv, ovšem chemikálie hrají hlavní roli.
Když se se svým kolegou podívali na to, jak se během času měnila u žen plodnost, ukázalo se, že došlo k mnohem většímu nárůstu mladších žen, které vyhledávají umělé oplodnění, oproti starší věkové skupině. To naznačuje, že na plodnost má vliv něco jiného než stárnutí a oddálení rodičovství.
Za několik desítek let lidé možná budou muset navštívit lékaře, v případě, že budou chtít mít potomka. Zdroj: Pixabay
Nejvíce znepokojující pro reprodukční zdraví jsou dle vědkyně chemikálie, jež dokáží ovlivňovat pohlavní hormony těla či je napodobovat. Chemikálie tak mohou přesvědčit tělo, aby si myslelo, že má dostatek určitého hormonu a že už ho tedy nemusí vytvářet.
Obavy by měly vzbuzovat ftaláty či bisfenol
Zdrojem obav by měly být například ftaláty, které se používají k tomu, aby byl plast měkký a flexibilní, neboť se s nimi setkáváme neustále. Ftaláty totiž snižují hladinu testosteronu a mají tak negativní dopad na mužskou plodnost, jelikož dochází k poklesu počtu spermií. Jsou však špatné i pro ženy, neboť snižují libido a zvyšují riziko předčasné puberty, ale i potratu či předčasného porodu.
Dalším v řadě by měl být co se týče obav bisfenol A (BPA), ten se používá k tvrzení plastů a můžeme ho najít například i na účtenkách. Ten snižuje převážně ženské reprodukční schopnosti. Swan však uvádí, že může mít negativní dopad i na muže.
Schéma oplození. Zdroj: Pixabay
Swan říká, že pokud by snižování počtu spermií pokračovalo stejně rychle jak ukazuje analýza z roku 2017, pak by do roku 2045 měl průměrný muž nula spermií. Většina párů by tak mohla potřebovat asistovanou reprodukci. Nejsou zde totiž důkazy, že by trend zpomaloval. Během posledních čtyřiceti let se u mužů v západním světě snížilo množství spermií přibližně na polovinu.
Jak je možné, že chemikálie s takovými následky používáme?
V Evropě sice existuje regulace REACH a určitá omezení, v USA ale například většina chemikálií ani nebyla testována a předpokládá se, že jsou bezpečné. Přísné regulaci navíc brání ekonomické zájmy. Swan upozorňuje také na to, že mnohdy je sice jedna nebezpečná chemikálie stažena, ale je nahrazena jinou. Na některých produktech může být například napsáno, že BPA neobsahují, nicméně to neznamená, že neobsahují bisfenol S či F. Což jsou právě ony politováníhodné náhražky.
Co by měli lidé podniknout?
Dle Swan bychom tak měli začít vyrábět chemikálie, které nejsou hormonálně aktivní.
„Lidé v reprodukčním věku, zejména ti, kteří plánují těhotenství nebo těhotné, by si měli být vědomi toho, že vše, co si přinesou do svého domova, může tyto chemikálie obsahovat. Pokud je to možné, konzumujte nezpracovaná jídla – spoustu mrkve, brambory, které si sami uvaříte – což by mělo snížit expozici plastem,” dodává. Při vaření pak nepoužívejte teflon a nedávejte do mikrovlnky nic z plastu. U různých výrobků pro domácnost se pak snažte jít cestou těch nejjednoduších a vyhýbejte se vůním, jelikož ftaláty se používají také k udržení vůně.
