Izrael v noci na dnešek uskutečnil další vlnu vzdušných úderů v Pásmu Gazy proti zhruba 20 cílům spojeným s teroristickými skupinami Hamás a Palestinský islámský džihád, oznámila armáda. Podle palestinské civilní ochrany při nich ve městech Gaza a Chán Júnis zemřelo nejméně 13 lidí a desítky dalších včetně žen a dětí byly zraněny. Izraelská armáda dnes ráno vydala další výzvu k evakuaci obyvatel z "nebezpečných zón" na severu i na jihu palestinského území. Hamás mezitím prohlásil, že dveře k jednání nejsou uzavřeny, informují agentura AFP a server The Times of Israel.

V pondělí se v Rijádu sejdou zástupci Ruska a Spojených států, aby na expertní úrovni jednali o Ukrajině, respektive o bezpečnosti dopravy v Černém moři. Podle ruských agentur to dnes řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov, který si ve středu telefonoval s poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Mikem Waltzem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že ve stejný den se setkají Američané také s ukrajinskou delegací.

Rusko je za určitých podmínek pro obnovení černomořské obilné iniciativy v podobě přijatelnější pro všechny strany. Podle agentury Reuters a TASS to dnes v návaznosti na pondělní jednání mezi americkými a ruskými představiteli v Saúdské Arábii řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Nejméně pět lidí dnes zahynulo po izraelském tankovém útoku v obci v provincii Dará na jihozápadě Sýrie. Informovaly o tom podle agentury AFP místní úřady, které to označily za "invazi" na syrské území. Izraelská armáda uvedla, že reagovala na střelbu. V noci na dnešek také izraelská armáda provedla letecké údery na dvě vojenské základny ve střední Sýrii, odkud nejsou informace o obětech či škodách.

Slovenský ministr zemědělství Richard Takáč dnes potvrdil čtvrté ohnisko nákazy slintavkou a kulhavkou na Slovensku. Jde o farmu Malá Lúč s 279 kusy skotu, která se nachází blízko dříve potvrzených míst tohoto vysoce infekčního onemocnění sudokopytníků.

Lékárenská firma Pilulka má nového vládce. Kontrolu nad ní získal zakladatel Rohlíku Tomáš Čupr, který firmě už loni poskytl záchranný úvěr. Nyní oficiálně uplatnil opci a stal se hlavním akcionářem.

Řidič dodávky dnes ráno hrozil bombou před vídeňským sídlem rakouské rozhlasové a televizní společnosti ORF. Ta musela částečně přerušit program. Muž byl zadržen a jeho vůz prohledán, informovala rakouská média. Příslušná budova byla z bezpečnostních důvodů uzavřena, ale podle deníku Der Standard nyní nehrozí nebezpečí, žádná bomba nalezena nebyla.

V blízké budoucnosti uvalíme cla na automobily, farmaceutické výrobky a hliník, prohlásil v pondělí na tiskové konferenci k investicím jihokorejské firmy Hyundai americký prezident Donald Trump. Přesný termín začátku jejich platnosti nesdělil, avšak 2. dubna oznámí Spojené státy reciproční cla zamířená na veškerý dovoz. Trump připustil celní pauzy pro „mnoho zemí“, čímž naznačil ochotu vyjednávat. Jeho tarify, přestože budou vysoké, mají být flexibilní.

Stovky civilistů byly zabity při úderu súdánské armády na tržiště ve městě Tora v Severním Dárfúru. Tvrdí to podle agentury AFP organizace Emergency Lawyers dokumentující dodržování lidských práv v regionu už od začátku súdánské války v dubnu roku 2023. AFP uvedla, že bilanci obětí dosud nemohla nezávisle ověřit kvůli nefunkčnosti telekomunikačních sítí v regionu a armáda na žádost o vyjádření nereagovala.

Nouze o vodu je jednou z největších globálních výzev současnosti. V oblastech trpících jejím chronickým nedostatkem žijí více než dvě miliardy lidí. Obrovský problém je to hlavně v Africe nebo na Arabském poloostrově. Vědci však mají ambiciózní nápad, jak dostat do trvale suchých oblastí srážky. Solárními panely.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) nebyl rok 2024 jen nejteplejším v historii, dosáhl i rekordu co do počtu bezprecedentních přírodních katastrof. Zpráva varuje, že vstupujeme do temné fáze změny klimatu a že dopady budou ještě horší, protože emise skleníkových plynů nezastavitelně rostou. Pocítí je miliony lidí po celém světě.

Americký prezident Donald Trump prakticky zakázal mluvit o klimatických změnách. Řada korporátních společností, bank, energetických gigantů a dalších se mu začala dvořit a v této politice ho následovat, nebo podlehla nátlaku jeho administrativy. Nehovoříme přitom jen o amerických firmách.

Země, které chtějí posílit svou národní bezpečnost přezbrojováním nebo zvýšenými výdaji na obranu, musí také posílit své úsilí v oblasti klimatu. V opačném případě budou v budoucnu čelit dalším válkám, varovala Ana Toni, výkonná ředitelka chystaného klimatického summitu COP30 v brazilském městě Belém. Tato slova se však nebudou líbit evropským zemím, které dávají kvůli současné americké politice přednost výdajům na obranu.

Peruánský farmář Saúl Luciano Lliuya (44 let) odletěl do Německa, aby se postavil tamní energetické společnosti RWE. Požaduje od ní kompenzaci dopadů klimatických změn na jeho vesnici, což firma odmítá. Tento spor je považován za průlomový a v případě vítězství Lliuyae by mohl přinést novou éru klimatické spravedlnosti.