Konflikt Ruska s Ukrajinou jako katalyzátor energetické krize
Pakliže dojde k napadení Ukrajiny Ruskem, pro celou Evropu by to zároveň znamenalo ocitnout se v přímém konfliktu se svým největším dodavatelem energie.
K napadení skutečně může dojít, na rusko-ukrajinské hranici se v současné době nachází kolem 150 tisíc vojáků. Jednotky jsou v pohotovosti a invazi nevyloučil ani americký prezident Joe Biden. Z ruské strany zaznívá stanovisko, že není důvod k optimismu.
Mezinárodní situace je proto velice křehká. Kromě potenciálního ohrožení míru ve východní Evropě je dalším problémem, který se v návaznosti na rusko-ukrajinské vztahy ocitl v centru pozornosti, energetická bezpečnost Evropy.
Prohlubující se napětí dotýkající se dnes největšího dodavatele plynu v tomto regionu vyvolalo obavy, že Kreml jednoduše v důsledku případných sankcí dokonce může omezit export energie do Evropy.
Evropa se přitom již nyní ocitla v energetické krizi. Ceny plynu dosáhly za poslední období rekordních hodnot. Globální investičně bankovní společnost The Goldman Sachs už na konci letošního ledna varovala, že zvyšování cen nebude pouze jednorázovou záležitostí.
Podle předpovědí ceny pravděpodobně zůstanou dvakrát vyšší v porovnání s obvyklým průměrem až do roku 2025. V případě mimořádně nízkých teplot v únoru a březnu se v regionu lze v regionu navíc očekávat výpadky proudu.
Agentura S&P Global dále varovala, že jakýkoli konflikt, který ovlivní dodávky plynu do Evropy, by mohl mít zároveň dopad i na ceny elektřiny, uhlíku a uhlí.
Tento fakt ovšem může hrát do karet společnostem, které nabízejí alternativní možnost získávání elektřiny – typicky firmy realizující fotovoltaické elektrárny. S vlastní fotovoltaikou totiž výrazně šetříte na účtech za elektřinu, a tak rostoucí ceny na trzích s elektřinou nemusí být Vaším problémem.
Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou je nevyhnutelný
Otázka, kterou si experti ohledně konfliktu pokládají, už přitom není, zda se odehraje, ale kdy. Další hypotézy hovoří o tom, že jakmile Kyjev nebude již ekonomicky schopen „ustát“ náklady na válku, Rusko se na toto konto může uchýlit ke zdánlivě diplomatickému postoji.
Pravděpodobně se bude odvolávat na minské dohody a pokusí se prosadit změnu politického uspořádání i zablokovat vstup Ukrajiny do NATO. Experti současně varují, že Rusko dál bude tlačit na ústupky týkající se evropské bezpečnosti a úlohy NATO.
Může to ohrozit dodávky plynu do evropských zemí? Díky novým plynovodům jako Nord Stream 1 již evropské země nejsou v takové míře závislé na transferu plynu přes Ukrajinu. Tranzit plynu přes Ukrajinu se v letech 1998 až 2021 snížil dokonce o 70 %.
Přerušení transferu přes Ukrajinu by mělo bezesporu určitý dopad například na sousední Slovensko a Rakousko, ale také na Itálii. Ovšem každá z těchto zemí má jiné možnosti, jak se se situací vyrovnat.
Energetická bezpečnost samotné Ukrajiny stále závisí na její roli tranzitní země. Zajištění dostatečných dodávek v zemi bez takového tranzitu bude podstatně obtížnější, ale jinak by byly dopady na evropské dodávky v navazujících oblastech spíše lokální a omezené, soudí experti.
Poškození nebo narušení ukrajinské infrastruktury tak závažnější problémy zřejmě nezpůsobí. Plyn se však může stát v rukou Ruska nástrojem vydírání. Rusko může přerušit dodávky, aby vyvinulo nátlak na Ukrajinu nebo Evropu.
Z historických zkušeností sice vyplývá, že v takovýchto případech nejsou obstrukce zvláště efektivní, nicméně vyloučit to nelze.
Pro Rusko představuje Evropa ekonomickou příležitost
V úvahu však je nutné vzít i opačný úhel pohledu: Pro Rusko představuje evropský trh ekonomickou příležitost. Byť je nutné rovněž uznat, že ekonomická závislost na prodeji ropy a plynu do Evropy je již znatelně nižší než v éře studené války. V současnosti totiž kromě globálního trhu s ropou existuje i alternativní trh s plynem v severovýchodní Asii.
Pro Rusko je tak současná situace otázkou budování relativně křehkého kompromisu mezi ekonomickou motivací, která velí udržet dodávky energie, ale současně i snahou zajistit, aby Ukrajina nikdy nevstoupila do NATO.
V reakci na případné přerušení dodávek z Ruska by Západ mohl zavést různorodé sankce vůči energetickému sektoru země. A to včetně toho, že by státy ani jednotlivé společnosti nesměly nakupovat ropu a plyn od energetických gigantů Rosněfť a Gazprom.
EU a USA se údajně také připravují na sankce proti ruskému plynu, k nimž by mohlo dojít v případě konfliktu, také jiným způsobem.
Ve hře je totiž i možnost, že dojde k výraznému omezení financování a transferu technologií pro nové projekty. Což lze považovat za efektivní způsob, jak zasáhnout hlavní průmyslové odvětví země a zároveň se vyhnout krátkodobým problémům. Jakékoli omezení ruského plynu by nicméně pravděpodobně dále zvýšilo ceny v celé Evropě.
Evropa je závislá na ruském plynu
Rusko Evropě dodává 40 % plynu a 25 % ropy a jakékoli narušení by současnou energetickou krizi jednoznačně ještě prohloubilo.
S krátkodobým přerušením dovozu ruského plynu by se kontinent sice dokázal vyrovnat, nicméně ekonomické dopady by Evropu neminuly. Taková situace by si vyžádala dodatečný dovoz LNG a mimořádná opatření vedoucí k omezení poptávky na straně průmyslu, například formou uzavření továren.
Problém by nastal v případě dlouhodobého přerušení dodávek. Je nutné sice uznat, že v posledních letech Evropa zvýšila dovoz LNG z USA, Kataru a dalších zemí. V roce 2020 se díky tomu dovoz plynu z Ruska do EU snížil o 9 % a závislost regionu na této zemi se mírně snížila.
Evropa od energetické krize v letech 2006 a 2009 také usiluje o zlepšení své situace a investovala miliardy do infrastruktury, která jí umožňuje využívat lodní přepravu a snadněji tím transportovat plyn po celém kontinentu.
Kontinent nicméně i nadále zůstává závislý na ruském plynu. Stávající konflikt je proto důvodným argumentem pro přechod na čistou energii.