Peking vyostřil spor s Tokiem a začal odrazovat své občany od cest do Japonska. Reaguje tak na výroky premiérky Sanae Takaichi o možné japonské odpovědi v případě útoku na Tchaj-wan. Napětí mezi oběma zeměmi roste a přelévá se do diplomacie i veřejného prostoru.
Čínské ministerstvo zahraničí tvrdí, že „provokativní výroky o Tchaj-wanu“ zhoršily prostředí pro kontakty mezi lidmi a představují nové riziko pro Číňany v Japonsku. Úřady proto vyzývají občany, aby do země dočasně necestovali. Peking tak dává najevo, že je ochotný využít svou ekonomickou sílu k politickému tlaku.
Spor rozpoutala reakce Takaichi v japonském parlamentu. Řekla, že případný čínský útok na Tchaj-wan by představoval „situaci ohrožující přežití“ Japonska a mohl by vyvolat vojenskou reakci Tokia. Pro Čínu je otázka Tchaj-wanu zásadní a podobná slova považuje za překročení své „červené linie“.
Peking následně varoval, že by Japonsko v případě zásahu v Tchajwanském průlivu „utrpělo zdrcující porážku“. Zhruba 7,5 milionu Číňanů přitom letos navštívilo Japonsko, což ukazuje, jak významný může být i symbolický zásah do cestování.
Diplomatické napětí nabralo rychlý spád. Čína i Japonsko si předvolaly velvyslance. V Osace vyvolal pozdvižení příspěvek čínského generálního konzula, který o Takaichi napsal, že „špinavý krk, který se strká tam, kam nemá, musí být useknut“. Komentář později zmizel, ale domácí diskuse v Číně se vyhrotila a kritika japonské premiérky zaplavila sociální sítě.
Tokio žádá Peking o „vhodné kroky“ a odmítá odvolat premiérčina slova. Zdůrazňuje, že šlo o vyjádření v rámci debaty o krizovém scénáři. Kancelář šéfa kabinetu připomíná, že stabilita v Tchajwanském průlivu je důležitá nejen pro Japonsko, ale i pro celý region. Takaichi mezitím uvedla, že výrok byl „hypotetický“ a nechce podobné formulace v parlamentu opakovat.
Japonsko tradičně drží „strategickou nejednoznačnost“ a vyhýbá se přímým prohlášením o možné vojenské reakci na útok na Tchaj-wan. Zároveň ale posiluje bezpečnostní spolupráci se Spojenými státy a urychluje modernizaci armády. Obě země tak znovu stojí před otázkou, jak skloubit vzájemné ekonomické vazby s rostoucím geopolitickým napětím.
