Praha 14. listopadu 2024 (PROTEXT) – Téměř 190 tisíc Čechů se podle nových dat léčí s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) a dalších 400 tisíc ji podle odhadů má, ale neví o tom. Jde o zánětlivé onemocnění plic, které jim způsobilo hlavně aktivní i pasivní vdechování tabákového kouře a také znečištění ovzduší i pracovního prostředí. Současná léčba zatím nedokáže CHOPN zcela vyléčit, ale umí zmírnit obtíže pacientů a postup nemoci zpomalit. Ve výzkumu je již pět desítek léčivých přípravků, které slibují léčbu nemoci významně posunout kupředu.
Aktuální počty pacientů vyplývají z nových dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) pro projekt Inovace pro život II Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Data zpracovala poradenská společnost EY.
Světový den CHOPN připadá každoročně na 20. listopad. Globálně je toto onemocnění velmi poddiagnostikované a ročně na něj celosvětově zemřou zhruba tři miliony lidí, což z CHOPN činí třetí nejčastější příčinu úmrtí. K příznakům nemoci patří zejména respirační obtíže, jako jsou dušnost, kašel, častá produkce hlenu a zhoršování chronických obtíží.
V roce 2022 žilo podle analýzy ÚZIS v Česku 189 009 pacientů léčících se s CHOPN a podle prognóz jejich počet za dvacet let přesáhne 207 tisíc. Průměrná délka života pacienta s CHOPN vzrostla oproti roku 2012 o téměř dva roky. Postihuje lidi starší 40 let, podle odhadů se v této věkové skupině celosvětově vyskytuje až u deseti procent populace. S onemocněním je nicméně spojena řada dalších zdravotních komplikací, jako jsou srdeční a cévní obtíže, poruchy metabolismu či rakovina a záněty plic.
„Mezi hlavní společné příznaky většiny plicních postižení patří kašel a dušnost. Základním plicním vyšetřením je spirometrie a rentgenové vyšetření hrudníku, což jsou nezatěžující a nebolestivé metody. Podle nich a údajů z anamnézy a fyzikálního vyšetření nemocného je často nutné doplnit další specializované vyšetřovací metody. CHOPN lze považovat za prokázanou prekancerózu s tím, že riziko malignity nekoreluje s tíží dechových obtíží,“ dodává MUDr. Stanislav Kos, CSc., FCCP, člen výboru Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).
„Pokud pacient zahájí efektivní léčbu včas, dokáže mu zmírnit příznaky nemoci, odstranit dušnost a zlepšit toleranci vůči fyzické zátěži a celkovou kvalitu jeho života. Prodlužuje se navíc i doba jeho dožití,“ vysvětluje David Kolář, výkonný ředitel AIFP. Pokud má člověk podezření na plicní onemocnění, měl by navštívit svého praktického lékaře, který ho případně odešle k plicnímu lékaři.
Jaké jsou příznaky CHOPN?
1. Chronický kašel, zejména ráno s tvorbou hlenu i bez něho
2. Chronická tvorba hlenu
3. Dušnost časem se zhoršující, zejména při zátěži
4. Zvuky při vydechování (pískání nebo hučení)
5. Pocit tísně na hrudi
Jaká jsou stadia onemocnění CHOPN
1. Lehké – Plicní funkce je nejméně z 80 procent na své normální hodnotě. Objevuje se kašel a tvorba hlenu. Pacient je omezen pouze při fyzické zátěži.
2. Středně těžké – Plicní funkce fungují z 50 až 79 procent. Pacient trpí chronickým kašlem, vykašlává hlen a jeho dýchací cesty jsou zúžené.
3. Těžké – Plicní funkce fungují z 30 až 49 procent. Dušnosti se projevují při každodenních činnostech, včetně záchvatů.
4. Velmi těžké – Plíce fungují méně než z 30 procent. Pacienti trpí neustálou dušností, což výrazně snižuje kvalitu jejich života.
AIFP
Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) sdružuje 35 společností, které dokážou vyvinout a uvést na trh nové, účinnější a bezpečnější léky. AIFP je členem Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA) a intenzivně spolupracuje s Mezinárodní federací farmaceutického průmyslu a asociací (IFPMA) a Americkou asociací inovativních farmaceutických firem (PhRMA). Více informací na www.aifp.cz.
Inovace pro život II
Více než 27 tisíc zachráněných let života v pěti terapeutických oblastech, 5 miliard korun ušetřil stát v letech 2012 až 2017 díky nižší potřebě invalidních důchodů, sociálních dávek a kratších pobytů v nemocnici. Nejen to ukázaly výsledky unikátní studie úspěšného projektu Inovace pro život, který v roce 2019 analyzoval devět terapeutických oblastí. Studie potvrdila, že moderní inovativní léčiva jsou investicí, jež se státu dlouhodobě vyplatí. Projekt také ukázal, jak prospěšná je inovativní léčba pro pacienty a jak může zlepšit kvalitu života, ale i poukázal na ekonomický význam moderních léčiv. Inovativní farmaceutický průmysl přispěl k růstu českého HDP a podpořil zaměstnanost. Studie Inovace pro život II navazuje analýzou centrové léčby, roztroušené sklerózy, onkologických a dalších onemocnění. Její výstupy budou postupně zveřejňovány v roce 2024 a dále.
Zdroj: AIFP
