Na vrcholu pyramidy v Uxmalu v Mexiku, oslavující slunný prosincový den, jsem přemýšlela o svých pocitech při objevování nových míst. Uvědomila jsem si, jak neuvěřitelně svobodná se cítím bez všech svých věcí.
Musím přiznat, že v běžném životě jsem často zajatkyní svobody. Doma si dovolím rozmazlovat se a nezaměřuji se na svou vynalézavost. Když ale nemám na výběr a musím se plynule přizpůsobit, moje smysly jsou najednou intenzivnější.
Má schopnost užít si každou osobu, okamžik, zvuk i vůni není nijak narušena. Cestování nám umožňuje přehodnotit, co je pro nás opravdu důležité. Nabádá k zamyšlení, což může být v každodenním shonu složité.
Být „lehkým cestovatelem“ je důležité při návštěvě odlehlých míst. Nutí mě to najít klid v životě jen s nezbytným, což mě často překvapuje. Mé očekávání a duševní tlak jsou menší, když nemohu mít vše, co chci. Jídlo na cestách je pro mě úlevou – často není menu a když je, stejně mu nerozumím. Absence potřeby větší kontroly je něco, co se snažím uplatňovat i doma.
