Praha 23. listopadu 2022 (PROTEXT) – Čína se chce stát do poloviny 21. století technologickou velmocí. K dosažení tohoto cíle a zároveň posílení své technologické základny a zrychlení inovací na domácí půdě využívá zahraniční technologie. Případy narušení bezpečnosti výzkumu na různých prestižních evropských univerzitách a ve výzkumných institucích, k nimž došlo ze strany Číny v posledních několika letech, vedly k tomu, že se otázka bezpečnosti vědeckých informací stala předmětem zájmu politiků, bezpečnostní komunity a akademické obce.
U příležitosti uveřejnění studie
Čína jako riziko pro bezpečnost výzkumu: doporučení pro akademické a výzkumné instituce
od autorů z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se dnes konal kulatý stůl se zástupci státní sféry a akademických institucí, který otevřela ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
Nová studie Dr. Ivany Karáskové, Filipa Šeboka a Veroniky Blablové analyzuje systém současného nastavení ochrany vědeckých informací v Evropské unii a přístup Číny k vědě a technologiím, a její cíle v Evropě. V případové studii provedené ve třech středoevropských státech (Česká republika, Slovensko, Rakousko) zkoumají autoři za pomoci otevřených zdrojů rozsah spolupráce s Čínou v oblastech přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM).
„Čína je pod silným tlakem v oblasti technologií, především ze strany USA, které se snaží omezit schopnost Číny dosáhnout dominantní pozice v klíčových sektorech. Peking proto cítí větší urgenci než kdykoli předtím využít skuliny ve stávajících opatřeních ze strany západních zemí a získat pro něj klíčové technologie,” říká jeden z autorů studie Filip Šebok.
Studie ukazuje, že navzdory rozšířeným představám, že Česká republika není pro Čínu v oblasti vědy a technologií zajímavá, existuje řada oblastí, kde Česká republika produkuje výstupy světové úrovně. Tato skutečnost, bagatelizovaná místními vědci, nezůstala v Číně bez povšimnutí. Od roku 2006 vědecká spolupráce s Čínou dlouhodobě stoupá a to zejména v oblastech vývoje nových materiálů, zemědělství a automatizace výroby a robotiky.
„Čínské dokumenty velmi jasně hovoří o oblastech, o něž má země v zahraničí zájem. Jde mimo jiné o umělou inteligenci, kvantové technologie, integrované obvody, výzkum vesmíru, výzkum nových materiálů, neurovědu a biotechnologie,” říká autorka studie Dr. Ivana Karásková.
V České republice se autorům podařilo identifikovat 203 výzkumných výstupů, u nichž bylo uvedeno financování výhradně z čínských zdrojů. Několik projektů bylo financováno z programu „tisíc talentů“, který se zaměřuje na nábor zahraničních výzkumných pracovníků v klíčových vědních oborech. Jeden z výzkumných výstupů také deklaroval financování ze strany Ústřední vojenské komise, nejvyššího orgánu pověřeného řízením čínských ozbrojených sil.
„Vzhledem ke ztenčující se hranici mezi civilním a vojenským výzkumem by mohly být některé technologie využity pro modernizaci čínské armády nebo jako nástroj pro potlačování lidských práv,” varuje datová analytička Veronika Blablová, která se na studii podílela.
Současné povědomí o možných rizicích spolupráce je nízké a systém ochrany vědy v ČR nedostačující. Většina respondentů nevnímá výzkumnou spolupráci s čínskými vědci, univerzitami nebo výzkumnými institucemi jako potenciální riziko. Navíc, podle 89 % respondentů není přístup čínských doktorandů nebo výzkumných pracovníků k pracovištím nebo datům nijak omezen.
Na základě těchto poznatků, formulují autoři studie doporučení pro evropské stakeholdery, která zvýší úroveň ochrany vědeckých informací a omezí rizika vědecko-výzkumné spolupráce s čínskými partnery.
V případě dotazů či zájmu o diskuzi těchto témat s autory studie neváhejte kontaktovat Karu Němečkovou z Asociace pro mezinárodní otázky na emailové adrese [email protected]
