Rozšíření Evropské unie v nadcházejících letech je realistickou možností a Černá Hora je nejpokročilejším kandidátem na vstup do nynější sedmadvacítky. V Evropském parlamentu to dnes prohlásila eurokomisařka pro rozšíření Marta Kos. Členka EK europoslancům představila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU, kterou dnes komise zveřejnila.
V úvodu svého vystoupení eurokomisařka prohlásila, že Černá Hora, Albánie, Moldavsko a Ukrajina letos dosáhly významného pokroku na cestě k členství v Evropské unii. „Musíme naši unii připravit na větší EU,“ dodala s tím, že vzhledem k tempu některých kandidátských zemí je úspěšné rozšíření „realistickou možností v nadcházejících letech“.
EU says enlargement 'realistic possibility', praises Montenegro, Ukraine https://t.co/2ZRYMnfNu7
— The Straits Times (@straits_times) November 4, 2025
Černá Hora podle unijní exekutivy zaznamenala významný pokrok směrem k přistoupení k EU, když v loňském roce uzavřela čtyři kapitoly jednání. Do konce letošního roku by přitom chtěla uzavřít i další kapitoly. Cílem země pak je uzavřít celá přístupová jednání do konce roku 2026. „Za předpokladu udržení tempa reforem je Černá Hora na dobré cestě k dosažení tohoto ambiciózního cíle,“ napsala komise v prohlášení. Černohorští politici se netají cílem, aby se jejich země stala 28. členem EU již do roku 2028.
Eurokomisařka Kos na následné tiskové konference označila Ukrajinu, Moldavsko, Černou Horu a Albánii za „kandidáty, u kterých se ambice přeměnily v opravdový pokrok“. „Rozšíření unie je v našem nejlepším zájmu,“ prohlásila na tiskové konferenci v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas.
Albánie podle komise dosáhla pokroku zejména v reformě soudnictví a boji proti organizovanému zločinu a korupci. „Dosažení albánského cíle, kterým je uzavření jednání do roku 2027, závisí na udržení dynamiky reforem a podpoře inkluzivního politického dialogu. Za předpokladu udržení tempa reforem je Albánie na dobré cestě k dosažení tohoto ambiciózního cíle,“ dodala unijní exekutiva.
Kandidátských zemí na vstup do EU je nyní devět, jsou jimi Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie a Turecko. Potenciální kandidátskou zemí je Kosovo.
V Srbsku se podle komise reformy za posledních 12 měsíců výrazně zpomalily. „Na pozadí masových protestů, které probíhají po celém Srbsku od listopadu 2024, se prohloubila polarizace srbské společnosti,“ uvedla unijní exekutiva. Protesty podle ní odráží zklamání občanů mimo jiné z korupce a vnímaného nedostatku transparentnosti spolu s případy nadměrného použití síly proti protestujícím a tlaku na občanskou společnost. „Očekává se, že Srbsko překoná stagnaci v oblasti soudnictví a základních práv a naléhavě zvrátí ústup od dodržování svobody projevu a erozi akademické svobody,“ dodala komise.
V reformách by měla pokročit i Severní Makedonie, konkrétně komise hovoří o větším úsilí při dodržování právního státu a posílení boje proti korupci. Nedostatečné reformy hlásí EK i z Bosny a Hercegoviny, kde situaci ovlivnila politická krize v Republice srbské. V Kosovu má členství v Evropské unii velkou podporu veřejnosti, po únorových volbách se ale v bývalé jihosrbské provincii rovněž zpomalil pokrok při plnění reforem souvisejících s EU.
Rovněž samostatná kapitola hodnotící zprávy se týká Turecka, které požádalo o členství v EU v roce 1987, za kandidátskou zemi bylo prohlášeno v roce 1999 a přístupová jednání zahájilo v říjnu 2005. Od té doby ale vztahy mezi Tureckem a Evropskou unií komplikuje vícero sporů. „Turecko zůstává kandidátskou zemí a klíčovým partnerem EU,“ uvedla komise. Kritizovala ale kroky proti opozici a zatýkání, které vyvolává vážné obavy ohledně dodržování demokratických hodnot v zemi. Zmínila rovněž zhoršení situace, pokud jde o nezávislost soudnictví a dodržování základních práv. „Přístupová jednání s Tureckem zůstávají od roku 2018 ve slepé uličce,“ uzavřela komise.
Gruzie zůstává podle eurokomisařky Kos kandidátskou zemí pouze na papíře. Kdysi jedna z nejvíce prozápadně orientovaných zemí, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu, má od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu napjaté vztahy se Západem. Vláda krátce po loňských volbách zmrazila přístupové rozhovory s Evropskou unií, čímž náhle změnila dlouhodobý kurz, což vyvolalo velké demonstrace.
