menu

1.9 C
Czech
Čtvrtek 25. dubna 2024

Muž se zapálil před soudní budovou na Manhattanu uprostřed procesu s Trumpem

Muž se údajně zapálil před soudní budovou na Manhattanu v New Yorku během probíhajícího soudního procesu, který se týkal údajných plateb Donalda Trumpa za mlčení. Na místo byli okamžitě vysláni hasiči a záchranáři.

CEPER: Putin výrazně a Biden mírně ztrácejí popularitu ve střední Evropě

Sledujte nás na sítích

Praha 23. února 2023 (PROTEXT) – 83 % obyvatel regionu si přeje příměří nebo mírovou dohodu na Ukrajině

Válka Ruska proti Ukrajině trvá již téměř rok a vyžádala si na obou stranách nejméně 100 000 obětí. Všechny západní země jednotně odsuzují ruskou agresi, ale mají rozdílné názory na řešení konfliktu. Rostoucí vyčerpání z války, která trvá již rok, zvyšuje obavy evropských lídrů. Dokonce i ve středoevropských zemích sousedících s Ukrajinou nebo v její blízkosti si naprostá většina obyvatel přeje příměří nebo mír, nikoliv pokračování války. Ve dvanácti středoevropských státech dotazovaných v lednu 2023 se 25 % respondentů vyslovilo pro příměří, 58 % pro mír a pouze 9 % pro pokračování války.

Názory zastánců míru jsou v naprosté většině téměř ve všech zemích regionu. Pouze v Chorvatsku (49 %) a Polsku (47 %) bylo pro mír o něco méně lidí, ale i v těchto zemích je to zdaleka nejoblíbenější scénář. Ďábel se však skrývá v detailech, protože jak ukrajinští, tak ruští lídři již ve svých oficiálních prohlášeních vyzvali k míru, ale oba s podmínkami, které jsou pro druhou stranu jednoznačně nepřijatelné. Proto se jako reálnější scénář jeví dohoda o vzájemném příměří, kterou upřednostňuje 45 % Chorvatů, 35 % Srbů a 34 % Čechů.

Černohorci, Maďaři a Slováci jsou nejjednotnější v podpoře příměří a mírové dohody, více než 95 % z nich se vyslovilo pro ukončení ozbrojeného konfliktu. Poláci jsou k možnosti příměří nejskeptičtější, přesto si více než dvě třetiny (69 %) přejí ukončení války. Podpora pokračování války je však nejvyšší v Polsku, které je největší zemí střední Evropy. Každý šestý respondent (17 %) by dal přednost pokračování války v naději na ukrajinské vítězství.

Stejný počet lidí je přesvědčen, že válka letos skončí, a stejný počet lidí není přesvědčen, že válka skončí

Přestože si Středoevropané v drtivé většině přejí mír, jsou si mnohem méně jisti, že se jejich přání splní. Asi každému je jasné, že je velmi obtížné definovat podmínky příměří nebo mírové dohody, které by byly přijatelné jak pro Ukrajinu, tak pro Rusko.

Proto jsou pouze 3 % obyvatel dvanácti středoevropských zemí přesvědčena, že válka skončí příští měsíc, a 39 % očekává, že válka skončí letos (celkem 42 %). Stejný počet lidí si myslí, že se válka protáhne: 41 % Středoevropanů se domnívá, že její konec může trvat roky.

Na první pohled se zdá, že ze zemí regionu je Bulharsko nejskeptičtější, pokud jde o šance na rychlé uzavření mírové dohody (pouze 23,5 % Bulharů věří, že válka skončí ještě letos), ale zároveň téměř polovina z nich nedokázala na tuto otázku vůbec odpovědět. Občané ostatních zemí byli ochotnější vyjádřit svůj názor na tuto otázku. O tom, že by válka mohla v nějaké podobě skončit ještě letos, byli nejméně přesvědčeni Chorvaté (35,5 %), Maďaři (38 %) a Poláci (38,5 %). Pouze většina Srbů (62 %) a Černohorců (51 %) se domnívala, že by k tomu mohlo dojít ještě letos.

Není divu, že občané hledají odpovědné osoby za velký rozdíl mezi touhou po míru a reálnými šancemi na jeho dosažení, což se odráží i ve středoevropských ukazatelích popularity ruského prezidenta Putina a amerického prezidenta Bidena.

Popularita Vladimira Putina

Ruský prezident, který rozpoutal válku proti Ukrajině, se stal ve střední Evropě velmi odmítaným politikem. V listopadu 2021 mělo na Vladimira Putina „spíše pozitivní“ názor 77 % Srbů, 60 % Bulharů a 57 % Slováků, ale region jako celek ruského prezidenta ani tehdy nepodporoval. Pozitivní názor na něj mělo pouze 10 % Poláků, 21 % Rakušanů a 31 % Rumunů.

Po roce ruského útoku na Ukrajinu se situace výrazně změnila. Zatímco 59 % tradičně proruských Srbů má na Putina stále pozitivní názor, ve všech ostatních zemích regionu jeho popularita prudce poklesla. Pozitivní názor na něj má pouze 1 % Poláků, 2 % Rumunů, 5 % Chorvatů, 6 % Čechů a 7 % Rakušanů. V těchto zemích je také nejvyšší míra nesouhlasu, která se pohybuje nad 85 %. V Maďarsku (60 %), Bulharsku (62 %) a na Slovensku (71 %) je rovněž jasná většina těch, kteří mají na ruského prezidenta negativní názor. To představuje za pouhý rok zhruba zdvojnásobení nesouhlasu v těchto zemích.

Popularita Joe Bidena

Zároveň se od konce roku 2021 ve středoevropském regionu snížila nejen popularita prezidenta Putina, který je agresorem války, ale podporu ztratil i americký prezident Biden, a to ve všech dvanácti sledovaných zemích s výjimkou dvou. Není překvapením, že důvěra Poláků a Rumunů v Bidena vzrostla: z 39 % na 71 % v Polsku a z 63 % na 68 % v Rumunsku. Ve zbývajících zemích však americký prezident rovněž ztratil na popularitě. Zatímco na konci roku 2021 mělo o americkém prezidentovi dobré mínění 65 % Rakušanů, na začátku roku 2023 ho podporovalo už jen 40 %. V Bulharsku, na Slovensku a v České republice jeho popularita rovněž poklesla o 10 procentních bodů.

Zatímco v Rakousku jsou tábory zastánců a odpůrců Bidena vyrovnané, v Polsku a Rumunsku mají příznivci amerického prezidenta absolutní většinu a v České republice relativní většinu. Ve zbývajících zemích mají většinu ti, kteří Bidenovi nedůvěřují: 67 % Bulharů, 61 % Slovinců, 60 % Maďarů a 59 % Slováků má na amerického prezidenta spíše negativní názor. Na konci roku 2021 byla míra nesouhlasu s Bidenem ve všech zemích nižší než 50 %.

Metodika

Průzkum veřejného mínění byl proveden ve 12 zemích středoevropského regionu: Bulharsko, Chorvatsko, Černá Hora, Česká republika, Maďarsko, Severní Makedonie, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko a Slovinsko. Sběr dat probíhal v období od 27. října do 26. listopadu 2021 a od 9. do 26. ledna 2023. Průzkum byl proveden telefonicky (v případě Srbska a Černé Hory osobně) a zúčastnilo se ho 1000 respondentů v každé zemi. Vzorek pro každou zemi je reprezentativní podle pohlaví, věku a typu osídlení. Společnost CEPER je odborníkem na střední Evropu, svým klientům nabízí monitoring médií, průzkum trhu, průzkumy veřejného mínění a analýzu politických rizik.

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Vybrali jsme pro vás

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Proběhlo poslední rozloučení s Josefem Lauferem, který své poslední dny strávil v kómatu

Poslední rozloučení s Josefem Lauferem bylo plné emocí a úcty. Jeho dcera Ester, která stála u jeho boku až do konce, popsala jeho poslední roky jako těžké období, během kterého se její otec nikdy plně neprobudil z kómatu. Uvádí, že i přes jeho vegetativní stav byly vidět občasné reakce, které dávaly naději, že je stále s nimi.

Tvůrce seriálu Baby Reindeer apeluje na diváky, aby neodhalovali skutečné identity postav

Richard Gaad, skotský komik a hvězda seriálu Baby Reindeer, se obrátil na fanoušky s prosbou, aby se přestali snažit identifikovat skutečné osoby, které se skrývají za postavami v pořadu. Seriál, který je založen na Gaadových vlastních zkušenostech s psychicky nemocnou stalkerkou, vyvolal mezi diváky spekulace o totožnosti osob, které zobrazuje.

Rusko vetovalo rezoluci OSN o zastavení vývoje jaderných zbraní ve vesmíru

Rusko vetovalo rezoluci Organizace spojených národů, jejímž cílem je zastavit vývoj a rozmístění jaderných zbraní ve vesmíru, a vzbudilo tak mezinárodní pozornost. Návrh rezoluce vyzýval státy s významnými vesmírnými kapacitami, aby přispěly k udržení míru ve vesmíru a zabránily závodům ve zbrojení v mimozemské oblasti.

Klimtův ztracený poklad: Nedokončený obraz se vydražil za 30 milionů eur

Obraz Gustava Klimta Podobizna slečny Lieserové, který po smrti rakouského umělce zůstal nedokončený, se ve středu prodal v aukci za 30 milionů eur (zhruba 760 milionů korun). Podle aukční síně Im Kinsky, která dílo v lednu vystavila, byl portrét dlouho považován za ztracený. Ve skutečnosti však visel desítky let v soukromé vile nedaleko Vídně.

Evropa je smrtelná, musí posílit obranu i vlastní zbrojní produkci, řekl Macron

Evropa musí posílit svou obranu a více sázet na vlastní zbrojní produkci, aby lépe čelila globálním bezpečnostním hrozbám, na něž není v současnosti připravena. Prohlásil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, který v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něj musí zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii. Řekl také, že Evropa musí podporovat své firmy, dále pracovat na nezávislosti svého průmyslu a lépe chránit hranice před nelegální migrací.

Jak Burkina Faso bojuje proti terorismu: Armáda postřílela přes dvě stovky civilistů včetně dětí  

Armáda v Burkině Faso v únoru během jediného dne popravila 223 civilistů v rámci své dlouhodobé kampaně proti islámským radikálům. Dopustila se zločinů proti lidskosti, došla k závěru lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Stalo se tak jen několik týdnů poté, co do západoafrické země dorazili ruští vojáci.

DOPORUČUJEME

125. výročí australské mincovny Perth Mint

Praha 25. dubna 2024 (PROTEXT) - Karlovarská prodejna Zlaťáky.cz vzdává hold australské mincovně Perth Mint výstavou zlaté a stříbrné investiční mince vydané u příležitosti...

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Proběhlo poslední rozloučení s Josefem Lauferem, který své poslední dny strávil v kómatu

Poslední rozloučení s Josefem Lauferem bylo plné emocí a úcty. Jeho dcera Ester, která stála u jeho boku až do konce, popsala jeho poslední roky jako těžké období, během kterého se její otec nikdy plně neprobudil z kómatu. Uvádí, že i přes jeho vegetativní stav byly vidět občasné reakce, které dávaly naději, že je stále s nimi.

Tvůrce seriálu Baby Reindeer apeluje na diváky, aby neodhalovali skutečné identity postav

Richard Gaad, skotský komik a hvězda seriálu Baby Reindeer, se obrátil na fanoušky s prosbou, aby se přestali snažit identifikovat skutečné osoby, které se skrývají za postavami v pořadu. Seriál, který je založen na Gaadových vlastních zkušenostech s psychicky nemocnou stalkerkou, vyvolal mezi diváky spekulace o totožnosti osob, které zobrazuje.

Rusko vetovalo rezoluci OSN o zastavení vývoje jaderných zbraní ve vesmíru

Rusko vetovalo rezoluci Organizace spojených národů, jejímž cílem je zastavit vývoj a rozmístění jaderných zbraní ve vesmíru, a vzbudilo tak mezinárodní pozornost. Návrh rezoluce vyzýval státy s významnými vesmírnými kapacitami, aby přispěly k udržení míru ve vesmíru a zabránily závodům ve zbrojení v mimozemské oblasti.

Klimtův ztracený poklad: Nedokončený obraz se vydražil za 30 milionů eur

Obraz Gustava Klimta Podobizna slečny Lieserové, který po smrti rakouského umělce zůstal nedokončený, se ve středu prodal v aukci za 30 milionů eur (zhruba 760 milionů korun). Podle aukční síně Im Kinsky, která dílo v lednu vystavila, byl portrét dlouho považován za ztracený. Ve skutečnosti však visel desítky let v soukromé vile nedaleko Vídně.

Evropa je smrtelná, musí posílit obranu i vlastní zbrojní produkci, řekl Macron

Evropa musí posílit svou obranu a více sázet na vlastní zbrojní produkci, aby lépe čelila globálním bezpečnostním hrozbám, na něž není v současnosti připravena. Prohlásil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, který v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něj musí zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii. Řekl také, že Evropa musí podporovat své firmy, dále pracovat na nezávislosti svého průmyslu a lépe chránit hranice před nelegální migrací.

Jak Burkina Faso bojuje proti terorismu: Armáda postřílela přes dvě stovky civilistů včetně dětí  

Armáda v Burkině Faso v únoru během jediného dne popravila 223 civilistů v rámci své dlouhodobé kampaně proti islámským radikálům. Dopustila se zločinů proti lidskosti, došla k závěru lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Stalo se tak jen několik týdnů poté, co do západoafrické země dorazili ruští vojáci.

Meta letos více než zdvojnásobila zisk a navyšuje výdaje na umělou inteligenci

Americká internetová společnost Meta Platforms v prvním letošním čtvrtletí více než zdvojnásobila čistý zisk na 12,4 miliardy dolarů a její tržby vzrostly o 27 procent na 36,5 miliardy dolarů. Přispěly k tomu vyšší příjmy z reklamy. Letos společnost očekává vyšší výdaje na umělou inteligenci (AI).

Hamás složí zbraně, pokud vznikne palestinský stát, řekl představitel hnutí

Palestinské hnutí Hamás složí zbraně a změní se v běžnou politickou stranu, pokud vznikne palestinský stát v hranicích před rokem 1967. V rozhovoru, který dnes zveřejnila agentura AP, to řekl představitel tohoto hnutí Chalíl Hajja. Hnutí Hamás však ve svém politickém programu takzvané dvoustátní řešení i samotnou existenci Izraele odmítá.