Na řece Drině na východě Bosny se opět nahromadily tuny odpadu, které se proměnily v plovoucí skládku. Informovala o tom agentura AP. Odpad se kupí za bariérou nedaleko města Višegrad obvykle v zimě a na jaře, když je v řece hodně vody. Odpadky tam přitom končí kvůli špatně spravovaným skládkám podél toků na Balkáně nebo je do vody lidé hodili přímo.
Bariéra proti odpadkům, kterou instalovala na řece místní vodní elektrárna několik kilometrů proti proudu od své přehrady nedaleko Višegradu, proměnila město v nechtěné regionální úložiště odpadu, stěžují si místní ekologičtí aktivisté. Tento týden se u bariéry opět vytvořila obrovská plovoucí skládka plná plastových lahví, rezavých sudů, použitých pneumatik, domácích spotřebičů, naplaveného dřeva a dalšího odpadu, který se do Driny dostal z jejích přítoků.
Sections of Balkan river become floating garbage dump https://t.co/Tixc7L9okH
— The Associated Press (@AP) January 21, 2023
Vydatné deště a nezvykle teplé počasí v uplynulém týdnu způsobily, že mnoho řek a potoků se vylilo ze svých koryt v Bosně, Srbsku i Černé Hoře.
„V posledních dnech jsme měli mnoho srážek a přívalových povodní a také obrovský příliv vody (z přítoků Driny) v Černé Hoře, který nyní naštěstí opadá,“ řekl Dejan Furtula z ekologického sdružení Eko Centar Višegrad. „Obrovský příliv odpadků bohužel neustal,“ dodal. Za bariérou na Drině se podle něj v posledních dnech odhadem nahromadilo asi 10.000 metrů krychlových odpadu.
Stejné množství odpadků bylo z této části řeky vytaženo už v minulých letech. Odstraňování odpadu z řeky trvá v průměru až šest měsíců. Končí pak na městské skládce ve Višegradu, která podle Furtuly nemá dostatečnou kapacitu ani na to, aby zvládla komunální odpad.
„Na skládce hoří neustále ohně, řekl Furtula s tím, že skládka představuje nejen ekologické a zdravotní riziko. „Je to velká ostuda pro nás všechny,“ dodal.
Řeka Drina teče z hor v Černé Hoře přes Srbsko a Bosnu, některé její přítoky jsou známé smaragdovou barvou a úchvatnými sceneriemi. Desítky let po ničivých válkách z 90. let, které provázely rozpad Jugoslávie, zaostává tato část Balkánu za zbytkem Evropy jak z hospodářského hlediska, tak i v ochraně životního prostředí.
