Běloruský autoritářský lídr Alexandr Lukašenko v rozhovoru pro BBC pronesl, že je „absolutně možné“, že jeho vojáci pomohli uprchlíkům dostat se k hranicím s Evropskou unií. Odmítl však, že by je do své země zval. Dodal, že migrantům v cestě nebránil, protože věděl, že putují do Německa. Hlavní opoziční běloruská politička Světlana Tichanovská BBC za rozhovor zkritizovala, jelikož podle ní dává prostor diktátorovi.
Uprchlíky do své země běloruský prezident Alexandr Lukašenko nezval, k hranicím jim však jeho armáda „mohla pomoci“. Autoritářský lídr to oznámil v rozhovoru pro server BBC. „Jsme Slované, máme srdce. Naši vojáci věděli, že uprchlíci míří do Německa. Někdo jim možná pomohl. Já to ale zjišťovat nebudu,“ uvedl Lukašenko. Reagoval tak na kritiku Evropské unie (EU), která ho obviňuje z umělého vyvolávání krize na polské hranici.
Za poslední měsíce se na ní totiž nashromáždily dva tisíce uprchlíků, kteří podle evropských politiků do Běloruska putovali za falešným slibem snadného přístupu do EU. „Nebudu uprchlíky zastavovat ani do budoucna, protože nepřichází do mojí země, ale do vaší,“ sdělil Lukašenko novinářovi z BBC. Podle neziskových organizací mělo na hranici Polska a Běloruska o život přijít minimálně 11 uprchlíků. V současnosti byli však od hranic odvezeni do přilehlého skladiště, kde jim byla poskytnuta pomoc.
O dění na hranicích však média nemají přesné informace, jelikož Polsko vyhlásilo nouzový stav, který umožňuje držet novináře a pracovníky neziskových organizací od tříkilometrové zóny kolem hranic. Advokáti za lidská práva za to Polsko kritizují, upozorňují také, že začalo posílat zpátky do Běloruska uprchlíky, kteří se na jeho území dostali.
Podle polských úřadů je to nezbytné pro to, aby se zabránilo vstupu dalším. „Přeji si, a ostatním také, abych mohl jít do Evropy a žít stabilní život,“ řekl pak podle serveru Al Jazeeru novinářům jeden z uprchlíků. Kvůli kontroverzní praktice kritizovala polské politiky také komisařka pro lidská práva Rady Evropy Dunja Mijatovic.
V rozhovoru přiznal Lukašenko také týrání zajatých aktivistů
Dalším tématem, které se v rozhovoru s Lukašenkem pro BBC objevilo, bylo týraní aktivistů v Bělorusku. Po nátlaku novináře ho autoritářský lídr připustil. „Dobře, dobře, přiznávám, přiznávám to. Lidé byli v nápravném centru Okrestina zmláceni. Ale to byla i policie, a o tom nikdo nemluví,“ uvedl k porušování lidských práv zatčených aktivistů Lukašenko.
Podle neziskové organizace Human Rights Watch trpěli zajatci při „mlácení, nuceném udržování stresových pozic, elektrických šocích a v minimálně jednom případě také znásilněním.“ Většina aktivistů si z věznění odnesla nejen fyzické, ale i psychické následky.
Za rozhovor BBC kritizovala hlavní opoziční běloruská politička Světlana Tichanovská, jelikož podle ní dal server „prostor diktátorovi“. V září s běloruským lídrem mluvil také server CNN. Běloruského prezidenta neuznává většina států Západu, především pak Evropská unie.
K moci se totiž dostal za nedemokratických podmínek, navíc krutě potlačil následné protesty. Právě proto na jeho režim uvalila EU sankce, kterým se teď podle ní brání vyvoláváním migrační krize.