Arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil, že se příští týden nezúčastní summitu zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Informovala o tom dnes agentura AP, která rozhodnutí šéfa arménské vlády označila jako další z řady kroků naznačujících rostoucí napětí mezi spojenci Arménií a Ruskem. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS uvedl, že Kreml Pašinjanovy neúčasti na akci lituje, neboť podobná setkání jsou „dobrou příležitostí k výměně názorů“.
Pašinjanův úřad bez bližších podrobností uvedl, že premiér informoval běloruského vůdce Alexandra Lukašenka o tom, že se 23. listopadu nezúčastní summitu ODKB v Minsku. Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti je vojenská aliance vedená Moskvou, jejímiž členy jsou kromě Ruska a Arménie také Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Bělorusko.
Armenian Prime Minister Nikol Pashinyan refused to participate in the CSTO session
— NEXTA (@nexta_tv) November 14, 2023
A meeting of members of the organization is scheduled to take place in Minsk on November 23. pic.twitter.com/GYJKVWeWXb
Arménie a Rusko jsou od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 spojenci a kavkazská republika má na svém území ruskou vojenskou základnu. V poslední době se však prohlubují rozpory mezi zeměmi. Vztahy mezi Jerevanem a Moskvou se zhoršily v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a kvůli situaci v Náhorním Karabachu, který je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale po tři desetiletí ho řídili etničtí Arméni.
Moskva měla v oblasti od roku 2020 mírové síly, avšak Jerevan je vinil z nečinnosti a Rusko z toho, že je příliš zaneprázdněno svou válkou na Ukrajině. Letos v září Ázerbájdžán po bleskové ofenzivě Karabach ovládl a většina z asi 120.000 etnických Arménů z regionu uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí.
Arménský parlament pak navzdory nelibosti Moskvy schválil přistoupení země k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), který dříve vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli podezření z nezákonného odvlékání ukrajinských dětí do Ruska. Jerevan tvrdil, že krok není namířen proti Rusku, ale přistoupil k němu v souvislosti s Ázerbájdžánem.
V říjnu se Pašinjan nezúčastnil summitu Společenství nezávislých států (SNS) v Kyrgyzstánu, kam se šéf Kremlu vydal na první známou zahraniční cestu od zatykače ICC. Ke konci října arménský premiér řekl v rozhovoru s listem The Wall Street Journal, že nevidí žádné výhody v pokračující přítomnosti ruských základen na území své vlasti a hovořil o potřebě diverzifikovat vztahy Arménie v bezpečnostní oblasti.
Pašinjan už loni odmítl podepsat společné prohlášení ze summitu ODKB. Vyjádřil tehdy frustraci nad tím, že se mu nedostalo odpovědi na jeho formální žádost, aby aliance zasáhla ve prospěch Arménie poté, co se jeho země stala terčem útoku z Ázerbájdžánu. Letos v lednu oznámil, že jeho země nebude hostit vojenské cvičení armád ODKB. Jerevan mezitím rozezlil Moskvu vojenským cvičením se Spojenými státy.
