Starostka Amsterdamu Femke Halsemaová se ve čtvrtek omluvila za úlohu holandského hlavního města během obchodu s otroky v dobách koloniální vlády.
„Ve jménu (našeho) města se omlouvám za aktivní zapojení amsterdamské městské rady do komerčního systému koloniálního otrokářství a globálního obchodování s lidmi zredukována na otroctví,“ uvedla Halsemaová.
„Nastal čas integrovat obrovskou nespravedlnost koloniálního otrokářství do identity našeho města,“ řekla starostka Amsterdamu v projevu u příležitosti 158. výročí od zrušení otrokářství v bývalé holandské kolonii Surinam v Jižní Americe a v karibské části nizozemského království, ke kterému došlo 1. července 1863.
Holandští obchodníci a lodě se od 17. století až po zrušení otroctví v roce 1863 zapojili do obchodu s otroky a majitelé plantáží v holandských koloniích využívali otroků na práci.
Provincie Holland, jejíž součástí je i Amsterdam, byla „hlavním hráčem v obchodování a vykořisťování otroků,“ připomněla tamní starostka. V 18. století podle ní „40 procent ekonomického růstu pocházelo z otroctví„. „A v Amsterdamu téměř každý vydělával peníze díky kolonii Surinam,“ dodala. Profitovat měla zejména městská rada, která byla spoluvlastníkem této kolonie a rovněž se podílela na její zprávě.
V Nizozemsku, jakož i v jiných evropských zemích, se diskuse o otrokářství a koloniální minulosti Evropy rozproudila zejména v souvislosti s protesty hnutí Black Lives Matter bojujícího za práva Afroameričanů v USA.
Nizozemská metropole je prvním městem v zemi, které se omluvilo za svou roli v obchodování s otroky. Následovat by mohly Rotterdam, Utrecht či Haag, kde se o tomto tématu rovněž diskutuje.
Za svou roli v otrokářství se Nizozemsko na národní úrovni dosud oficiálně neomluvilo. Odcházející premiér Mark Rutte argumentoval tím, že období otrokářství je dávnou minulostí a debata o případném ospravedlnění by mohla vyvolat napětí ve společnosti.