Praha 7. dubna 2022 (PROTEXT) – Navzdory klesajícímu trendu je v ČR každoročně hospitalizováno na 30 tisíc pacientů s cévní mozkovou příhodou (CMP). Zatímco akutní fázi péče o pacienta zvládá naše zdravotnictví excelentně, u následné péče a léčby je to právě naopak, České republice chybí koordinovaný systém. Shodli se na tom odborníci v diskusi u kulatého stolu na téma Organizace péče o pacienta po CMP – zdravotní a sociální hlediska.
Pro vysokou incidenci akutně probíhajících cerebrovaskulárních chorob na straně jedné a chronicko-progredientní ráz jejich následků na straně druhé představují choroby nervového systému závažný zdravotně-ekonomický problém. Právě vzhledem k vysoké morbiditě a k trvalým, často neobyčejně závažným následkům i jednorázově prodělaného onemocnění (např. právě CMP) se pozornost nyní stále více zaměřuje na účinnost prevence a na efektivitu následné léčby a péče. Tam je dnes řešení nekoordinované a do značné míry na bedrech pacientů a jejich rodin. Jak poznamenal primář neurologie v jihlavské nemocnici Ondřej Škoda, „pacienty můžeme dostat na nejlepší letiště, ale před ním pak na ně čekají autobusy MHD, často bez čísel, GPS a cílové stanice“.
Finanční prostředky stát dosud věnoval především do sféry akutní péče a nyní je třeba podpořit také péči následnou. Zdravotnická zařízení mají zájem především o méně problémové pacienty, na těžší případy jim prostě chybí kapacity. Odborníci vidí řešení v přestavbě financování. Zatímco v zahraničí jde do zdravotnických zařízení platba podle náročnosti pacienta, tedy do personálu, u nás jde „do betonu“. Poukazují na to, že způsob financování by měl zařízení k přijímání pacientů motivovat. Dnes je řada pacientů po CMP překládána na následnou ošetřovatelskou péči, do léčeben dlouhodobě nemocných, a to je většinou jednosměrná cesta. „Je třeba mít jasné postupy, nejen akreditovaná akutní lůžka, ale mít síť páteřních ošetřovatelských lůžek,“ uvedl lékař Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleš Tomek.
Jakkoli už byla v oblasti následné péče učiněna řada pozitivních kroků, stále platí, že je potřebné kvalitu péče zmapovat a nastavit příslušné indikátory kvality. Současně je třeba a zajistit, aby dispenzární péče byla dostupná po celé republice a zmizely regionální rozdíly.
Přes mírný pokles nemocnosti i úmrtnosti v důsledku CMP v posledním desetiletí představují cerebrovaskulární onemocnění v České republice stále mimořádně závažný zdravotní, sociální a ekonomický problém.
Kontakt
Kristína Kupcová
obchodní a marketingová ředitelka
